Šafr povede kromě Reflexu i Blesk

Praha - Pavel Šafr (43) převezme od 1. května z postu nového ředitele skupiny Blesk vedení stejnojmenného českého deníku. Nahradí tak dosavadního šéfredaktora Vladimíra Mužíka (34), který odstupuje na vlastní žádost. Šafr kromě toho i nadále zůstane šéfredaktorem časopisu Reflex, který vede od roku 2008. Oznámilo to dnes vydavatelství Ringier Axel Springer CZ, kterému oba tituly patří.

„Ráda bych poděkovala Vladimíru Mužíkovi za vynikající a úspěšnou práci, kterou ve firmě v uplynulých deseti letech odvedl. Právě za jeho působení se Blesk stal nejvýznamnějším a nejvlivnějším deníkem na českém trhu,“ uvedla ke změně generální ředitelka vydavatelství Libuše Šmuclerová. Věřím, že Pavel Šafr bude v tomto trendu pokračovat, dodala.

Šafr vedl v roce 1993 Český deník, o rok později přestoupil na post šéfredaktora deníku Telegraf. Od roku 1997 až do roku 2000 byl šéfredaktorem Lidových novin, spolu s nimiž přešel v roce 1998 z vydavatelství Ringier ČR pod vydavatelství Mafra. V letech 2001 až 2006 pracoval jako šéfredaktor MF DNES, kde mimo jiné vedl projekt obsahové a grafické modernizace deníku. Od roku 2007 do května 2008 působil jako zástupce generálního ředitele a ředitel redakcí ve vydavatelství Economia. V červenci 2008 se stal šéfredaktorem společenského týdeníku Reflex.

Mužík řídil Blesk od podzimu 2006. Předtím působil čtyři a půl roku na Slovensku jako šéfredaktor deníku Nový čas. Blesk měl při jeho nástupu náklad přes 464 000 výtisků. V únoru letošního roku dosahoval denní průměrný prodaný náklad téměř 352 000 výtisků. Poklesem ovšem prošel celý trh deníků, takže si Blesk udržel pozici nejčtenějšího českého deníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoHosté Událostí, komentářů probrali financování veřejnoprávních médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu sdělil, že místo kritizovaného návrhu zákona o veřejnoprávních médiích chce změnu financování zavést skrze zákon o rozpočtu. „Naše vláda nabízela změny formou nového zákona a chtěli jsme vylepšit některé věci, ale není na tom zájem. Proto se změní pouze financování. Nepůjdeme do boje s větrnými mlýny. Ve státním rozpočtu na příští rok se vyhradí částka a ta se převede pod ministerstvo kultury,“ řekl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). „Pro debatu o veřejnoprávních médiích nemůže být paskvilní podklad. Návrh zákona byl fiasko. Největší jeho kritici přitom byli z řad vládní koalice. (...) Vláda zatím žádné návrhy na změny financování nezveřejnila. Překopání dosavadního systému přináší riziko politického vlivu,“ míní bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS). Diskuzi v Událostech, komentářích moderovala Tereza Řezníčková.
4. 6. 2026

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
3. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události středy 3. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 3. června 2026.
3. 6. 2026Aktualizováno3. 6. 2026

SOUHRN: Zásadní události úterý 2. června

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 2. června 2026.
2. 6. 2026
Načítání...