Před čtyřiadvaceti lety vznikla první webová stránka

Přesně před čtyřiadvaceti lety se fakticky zrodil World Wide Web. Šestého srpna byl den, kdy Angličan Tim Berners-Lee představil společnosti Usenet finální podobu projektu, který měl jednoduše propojit týmy vědců po celém světě a výrazně usnadnit sdílení informací mezi nimi. Právě tato událost dala vzniknout internetu tak, jak ho známe dnes.

Podobně jako u jiných objevů a vynálezů i u systému World Wide Web by bylo možné se přít, na který den připadá výročí jejich vzniku. Zaměstnanec Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Tim Berners-Lee totiž položil základy projektu již v roce 1989. Přišel s myšlenkou využití hypertextových odkazů ke sdílení informací mezi vědci, kteří pracovali na různých místech po celém světě. On sám již tento systém pro svoji potřebu používal. O rok později svou myšlenku ještě vylepšil za pomoci belgického inženýra informatiky Roberta Cailliau.

Finální podobu ale Berners-Lee představil až 6. srpna 1991 v elektronické zprávě zaslané společnosti Usenet, ke které přiložil i odkaz vedoucí k první webové stránce na světě. Služba www se tak poprvé dostala mezi veřejnost. V jejích počátcích ji ale používali pouze vědci a také univerzity, opravdu masového rozšíření se dočkala o další dva roky později.

Tim Berners-Lee
Zdroj: Martial Trezzini/ISIFA/EPA

Na konci dubna 1993 totiž CERN oznámil, že internet začíná být zdarma dostupný pro každého a nebudou tak již žádné poplatky za jeho využívání. Do té doby jej mohli užívat pouze subjekty finančně propojené s CERNem. O rok později se začaly webové stránky masově šířit i do obyčejných domácností a Tim Berners-Lee založil WWW Consorcium, které koordinuje vývoj webu. Toto consorcium také dodnes sám řídí. Od roku 1991, kdy vznikla první webová stránka, se jejich počet rozrostl na miliardy.

Název World Wide Web (celosvětová síť) Berners-Lee vybral, aby tím vyjádřil schopnost hypertextového systému propojit cokoliv s čímkoliv. Původně ale pracoval například s názvy The Information Mine (informační důl) či Information Mesh (informační pletivo). Nakonec je ale zavrhl, protože se příliš podobaly výrazu Information Mess (informační binec)…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

SOUHRN: Zásadní události pondělí 26. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 26. října 2026.
18:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali možnou změnu financování ČT a ČRo

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o možné změně financování veřejnoprávních médií. Převod poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas pod státní rozpočet prosadila v prvním čtení ve sněmovně vládní koalice. Diskuse se dále týkala možného příměří na Ukrajině, nepokojů ve Francii či neposkytnutí dotace ministerstvem kultury pro oslavy 17. listopadu. Pozvání do debaty přijali komička a kurátorka Tereza Bonaventurová, komentátor Echa 24 Jiří Peňás, bývalý ministr financí Ivan Pilný, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová a matematik a sociální inovátor Karel Janeček. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 12 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 26. října

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 15 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události neděle 25. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy neděle 25. října 2026.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Diktát většiny, říká o dění ve sněmovně Decroix. Vesecká chválí rychlost

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), exministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS), předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy) a bývalý prezident Soudcovské unie Libor Vávra diskutovali v Nedělní debatě o současném dění ve sněmovně, financování veřejnoprávních médií nebo trestní odpovědnosti u dětí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová mluvila o kriminalitě dětí či o paragrafu trestního zákona o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Z expertů přijali pozvání exministryně školství Kateřina Valachová, moderátorka ČRo Světlana Witowská a ústavní právník Ondřej Preuss. Debatu moderovali Lukáš Dolanský a Jiří Václavek.
včeraAktualizovánovčera v 16:43‌‌

SOUHRN: Zásadní události soboty 24. října

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy soboty 24. října 2026.
24. 10. 2026‌‌

Způsob jednání o poplatcích dle Pavla budí pochyby o záměrech předkladatelů

Neočekávané zařazení a noční víkendové hlasování o návrhu novely zákona, jež ruší poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas, podkopává víru v dobré úmysly a vede k vážným pochybnostem o záměrech předkladatelů, napsal v sobotu odpoledne na síti X prezident Petr Pavel. Doplnil, že média veřejné služby řadí mezi základní pilíře české demokracie a každé velké změně má předcházet široká odborná i veřejná diskuse.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Krajně neobvyklé, hodnotí analytici a politologové noční jednání o poplatcích

Překotné schvalování zrušení poplatků České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) a přechod na financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu je krajně neobvyklé, shodují se analytici a politologové. Podle nich k tomu nebyl věcný důvod a chybí celospolečenská debata. Poukazují ale na to, že jde o reakci kabinetu na komunální a senátní volby, kdy musí doručit voličům „nějaký výsledek“. Někteří experti míní, že vláda nyní testovala, jak budou voliči reagovat. Kabinet v sobotu velmi brzy ráno nečekaně prosadil v prvním čtení návrh novely, která ruší poplatky a převádí financování obou veřejnoprávních médií na státní rozpočet.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.