Praha - V poslední době se vlivem odvážných autorů stala komiksová tvorba v Česku nejostřejším produktem politické satiry. Výjevy z obrázkových příběhů se díky kontroverznímu obsahu dostaly i do soudních síní. Z hlediska literárně výtvarné historie je komiks relativně mladým žánrem. Počátky obrázkových knížek s převažující tematikou akčních příběhů lze nalézt v Americe. Právě komiks má v zámořské kultuře své pevné místo. Důkazem je americká filmová tvorba, zahlcená komiksovými adaptacemi, které trhají rekordy v návštěvnostech. Mnoho lidí navíc považuje tento žánr za kultovní záležitost. V našich končinách si komiks vlivem nepřejícího režimu razil své místo velmi těžče, i když Foglarovy Rychlé šípy či pohádkový Čtyřlístek lze považovat za českou klasiku.
Nejznámějším a nejdiskutovanějším komiksem je Zelený Raoul Štěpána Mareše, pravidelně vycházející v nezávislém magazínu Reflex. Těší se tradiční čtenářské přízni, avšak v roce 2006 se sebevědomí autoři dostali do nesnází, kdy je tehdejší ministr bez portfeje Karel Březina obžaloval za vulgární karikatury své osoby a manželky Barbary Nesvadbové. Soud mu dal za pravdu a uznal ochranu jeho osobních práv. „Politický komiks není problematickým, pokud se dotýká veřejné činnosti karikované osobnosti. Je nutné citlivě rozlišovat veřejný život a soukromé záležitosti. Podle mě je zobrazení známé osobnosti při choulostivých situacích již za přiměřenou mezí, “ nastínil právník Petr Kůla.
Poslední velký komiksový skandál se týkal odvážného ztvárnění modelky Taťány Kuchařové a pražského radního Milana Richtra. „Kdyby šlo o karikaturu, zasmál bych se, toto je však daleko za hranicí politické karikatury,“ vyjádřil se k celé problematice samotný Richter. Na dopadení autora hrubého komiksu vypsal odměnu v hodnotě 1 milionu korun. Podle právních norem je nepřípustné zveřejnit karikaturu kohokoliv bez jeho souhlasu. V případě zpravodajských a uměleckých potřeb se však může udělit výjimka a obyčejně se tak děje. „V takovém případě však musí jít o ztvárnění na přiměřené úrovni,“ dodal Kůla.
Od levných příloh k hollywoodským trhákům
Nedělní přílohy amerických novin byly prvními médii s chronologicky seřazenými obrázky, které byly doplněny písemným doprovodem a společně tvořily dějovou linku. Průkopníkem premiérových komiksů byl „Yellow Kid“ autora Richarda Outcaulta. Při grafickém tvoření příběhů dítěte ve žluté oblečku autor zřejmě netušil, že právě jeho smělé dílo, vycházející v příloze Sunday Journal za 5 centů, je základem komerční pop-kultury, která bude za sto let vydělávat ohromné částky.
K českým průkopníkům obrázků se „slovními bublinami“ patřil Ladislav Vlodek, Josef Lada či zmíněný Jaroslav Foglar. Zatímco starší vydání zachycují příběhy smyšlených hrdinů, v posledních letech se postavami komerčně úspěšných komiksů staly reálné osoby. „Český komiks se snaží dostávat do proudu filmu či literatury. Vyhledává aktuální témata, ale zároveň si udržuje polohu glosujícího media,“ uvádí organizátor festivalu KomiksFest Tomáš Matějíček.
Komiks se v průběhu svého vývoje stal nejenom sběratelskou činností či kultovním světem zájmových vrstev, stále více se dostává do role glosátora společenského života. I díky častějšímu využívání v reklamních kampaních je výrazným komerčním artiklem a představuje šedou eminenci současného mediálního světa.
