Praha – Oblíbené prvorepublikové herečce a boleslavské rodačce Adině Mandlové se rozhodlo Muzeum Mladoboleslavska věnovat aktuální výstavu. Do 14. března si návštěvníci mohou prohlédnout originální filmové plakáty, fotografie, prospekty nebo i šaty, ve kterých půvabná herečka, od jejíhož narození uplyne 28. ledna sto let, hrála. Atmosféru „zlatého věku filmových hvězd“, jak zní podtitul výstavy, dokreslí i ukázky dobové módy, interiéru a životního stylu.
Dobové předměty zapůjčily ze svých sbírek pražské Uměleckoprůmyslové a Národní muzeum, ostatní exponáty ve většině případů pocházejí ze sbírky majitele pražského Filmového muzea Milana Wolfa. Připomínají známé i méně známé filmy, v nichž Adina Mandlová účinkovala. „Kuriozitou je plakát na jediný film, který natočila v němčině pod pseudonymem Lil Adina,“ doplnil ředitel Muzea Mladoboleslavska Luděk Beneš.
Čeští diváci si ji ale pamatují především z úspěšných komedií Mravnost nade vše, Cech panen kutnohorských, Ducháček to zařídí, Katakomby nebo Přítelkyně pana ministra. Nejslavnější z nich je zřejmě Fričův Kristián, v němž Mandlová vytvořila nezapomenutelnou dvojici s Oldřichem Novým. Své herecké schopnosti prokázala ale i v psychologických snímcích Kouzelný dům, Pacientka dr. Hegla či Šťastnou cestu.
Kromě plakátů a fotografií je na výstavě k vidění i stará filmová technika, dobová obuv a šaty. Nejvzácnějším kusem jsou ty, v nichž si Adina Mandlová zahrála poprvé v Divadle na Vinohradech. „Znovu je použila Veronika Žilková, když hrála hlavní roli ve hře Adina,“ připomněl Beneš.
Zavřete oči, odcházím
Poprvé si Mandlové všiml v roce 1932 režisér Josef Medeotti-Boháč, který ji obsadil do filmu Děvčátko, neříkej ne. Z filmu do filmu šla poté, co se seznámila s hercem Hugem Haasem. Natočila jich téměř padesát. Na výstavě nejsou ale opomenuty ani méně šťastné chvíle hereččina osobního života – obvinění z kolaborace v roce 1945 a doživotní vyloučení z řad českých umělců.
„Věděla, s kým se seznámit a s kým jít na večírek, aby to přineslo nějaké výhody, ale nikdy toho nezneužila. Celá řada odborníků pátrala i v nacistických archivech, zda opravdu někdy někomu neublížila – a není tomu tak. Dokonce orodovala za několik osobností,“ říká o Mandlové moderátor a publicista Aleš Cibulka, který je autorem životopisu její herecké kolegyně Nataši Gollové.
Adina Mandlová řešila po válce těžkou životní situaci emigrací, v níž strávila téměř celý zbytek života. Do vlasti se vrátila v roce 1991, tentýž rok v létě zemřela na tuberkulózu v příbramské nemocnici.
