Praha - Ve věku 86 let zemřel v neděli 23. března v Praze Jaroslav Šerých. Malíř, grafik a ilustrátor, jehož dílo je zastoupeno ve více než třiceti domácích i světových galeriích, se na české výtvarné scéně pohyboval více než půlstoletí. Vracel se k podobným tématům, rád ale experimentoval s použitou technikou. ČT art výtvarníka připomene 24. 3. ve 23:15 dokumentem Světlo Šerých myšlenek.
Vždy ho fascinoval duchovní rozměr života, vznik světa a příroda. Snažil se malovat to, co není vidět. Jako hluboce věřící zpracovával především náboženská témata. Před šesti lety uspořádal ke svým osmdesátým narozeninám výstavu s názvem Záznamy úžasu (v Českém muzeu výtvarných umění v Praze). Právě úžas byl totiž hlavní pocit, který ho celým životem provázel.
- "Odjakživa žiju v úžasu. Už od dětství jsem ze všeho užaslý. Svět mě nepřestává překvapovat," prozradil o svém pohledu na svět.
Šerých, rodák z Havlíčkova Brodu (* 27. února 1928), absolvoval v roce 1957 pražskou Akademii výtvarných umění a vzápětí vstoupil do spolku grafiků Hollar. Byl také členem uskupení M 57. „Začínal v éře strukturální abstrakce - informelu - a to mu víceméně vydrželo,“ podotkl k Šerýchově tvorbě Olaf Hanel, malíř a také kurátor výstavy Záznamy úžasu.
Dílo Jaroslava Šerýcha bylo ale od počátku poznamenáno snahami o proniknutí do duchovní podstaty tvorby, jejíž charakter se v průběhu let měnil. Podstatou usilování byla touha postihnout nedělitelnost lásky, která stvořila svět i člověka. Časem Šerých dospěl k určitým posunům ve své tvorbě, ale nebyly to změny obsahové, docházelo u něj pouze k rozvrstvování, překrývání či k zesilování nebo utlumování výrazu.
Od začátku 60. let začal na svých plátnech používat vrstvení, umělé hmoty – jako podklad, na který maloval, nebo spojené s plátnem, jemuž tak dodávaly reliéfní podobu. „V osmdesátých letech se jeho malířská metoda trochu proměnila. Toto období bývá označováno jako 'bílé obrazy',“ připomněl Hanel.
Autor sám o své tvorbě říkal, že hlubokým záměrem jeho práce je krása obrazu, kterou citlivý divák vnímá, ačkoli třeba zpočátku nebude vědět, o čem obraz hovoří, ale na niž se naladí.
Šerých se věnoval také užité grafice, práci s kovem a ilustraci. Pro ni používal převážně kombinovanou grafickou techniku, litografický kámen, na který přímo kreslil štětcem. Ilustroval například básnické sbírky Vladimíra Holana, Jiřího Ortena a Zdeňka Rotrekla. Známé jsou také jeho ilustrace k pohádkám z Orientu nebo Dálného východu.
Dílo Jaroslava Šerýcha je zastoupeno ve třech desítkách galerií doma i ve světě, zhlédli jej návštěvníci na téměř 70 samostatných výstavách a dalších dvou stech kolektivních. V roce 2008 udělil prezident Václav Klaus výtvarníkovi medaili Za zásluhy.
