Ve čtvrtek vstoupí do kin zfilmované detektivní pokračování příběhu dánského spisovatele Jussiho Adlera-Olsena o oddělení Q. Po Ženě v kleci se dvojice Carl Mørck a Asad zabývá dvacet let starým případem obsahujícím neobjasněnou sérii vražd a znásilnění. Zabijáci jsou dobře natočeným krimi zářezem, u něhož diváci napětím rozpářou švy kinosedaček. Zároveň dokazují, že obyčejná a banální smrt už nemá u současného publika vykrmeného drasťárnami šanci.
Krev, násilí, sex, trocha toho mučení a co nejvíce mrtvol - na to slyší dnešní konzument severských detektivek, a to i tehdy, pokud vše zmíněné postrádá jakoukoliv pointu. Zabijáci ale naštěstí nejedou na účelovost a veškeré (zlo)činy slepě neútočí na nejnižší lidské pudy. Každá akce má v budoucím ději své ospravedlnění, což může utěšovat ty, kteří jen těžce snášejí masakry a bezpráví.
Snímek vypráví zvrácený milostný příběh, v němž se vášeň mění v posedlost, která překročí únosné meze, což si člověk samozřejmě uvědomí až příliš pozdě. Zabijáci skrze retrospektivu odhalují všechny vraždy v internátním prostředí; filmaři se chytře vyhnuli časové posloupnosti a s chronologií si nedělají starosti - tak si ale diváci sami dávají střípky dohromady. Jednoduché? A přece to pořád funguje.
Režie se ujal mladý režisér Mikkel Nørgaard, který zkušenosti s detektivkami sbíral i v předchozí adaptaci o oddělení Q. Žena v kleci, která se stala nejvýdělečnějším dánským snímkem roku 2013. Jeho celovečerní debut Klaun se rovněž stal kasovním trhákem a Zabijáci mají na podobný úspěch slibně našlápnuto. A to i proto, že hlavního podivínského protagonistu si střihl jeden z nejpopulárnějších dánských herců Nikolaj Kaas.
Jeho Carl Mørck rozhodně není mluvka a není ani ten, s kým byste chtěli trávit večer se sklenkou šampaňského. Právě jeho tajemnost i nevraživost nesou většinu děje zdatně na zádech, přestože jsou Zabijáci plní neokoukaných tváří. Krom toho taky potěší skutečnost, že tento vyšetřovatel není (na rozdíl od leckterých kolegů) nezranitelný, když dostane přes hlavu železnou tyčí.
Film má potřebný náboj i ponurou atmosféru. Zkrátka precizní detektivní i filmová práce.
- Ty, kteří by snímek chtěli posuzovat v kontextu s předlohou, by mohla potěšit nová audiokniha, kterou čte herec Igor Bareš.
