Praha - Výstavu ruské avantgardy, která u nás ani v Evropě nemá obdoby, chystá Národní galerie v Praze (NG). Představí díla, která osvětlují poslední století pohnutých kulturních dějin Ruska, od klasické avantgardy po současnost. Naprostá většina uměleckých předmětů se v Česku dosud neobjevila. Hlavním partnerem Národní galerie je Moskevské muzeum moderního umění (MMOMA). Projekt, který připravuje i rusista Tomáš Glanc, bude hotový za rok.
Projekt představí zhruba sto zásadních děl ruského výtvarného umění dvacátého století se zvláštním zaměřením na estetiku ruské avantgardy. Výstava „Ruské avantgardy, 1915–2015“ se bude konat ve Veletržním paláci NG a v Galerii hlavního města Prahy na jaře 2015.
- „Jde o výstavu moderního a současného ruského umění, která v dosavadní výstavní činnosti českých, ale ani evropských muzejních institucí, nemá obdobu,“ uvedla kurátorka NG Helena Musilová.
Množné číslo slova „avantgardy“ chce upozornit na skutečnost, že bohaté období ruské kultury počátku dvacátého století bylo silně určující i pro pozdější umělecké směry a osobnosti. Pokusy o vyrovnání s dědictvím avantgardy lze považovat za jedno z těžišť ruské umělecké scény i dnes, domnívají se autoři výstavy.
Výstava chce představit čtyři časové okruhy:
- Klasická avantgarda (1914–1935): Larionov, Gončarova, Malevič, Tatlin, Kandinskij;
- Ponorné řeky (1935–1965): Čašnik, Sujetin, Sooster, Sobolev, Mastěrkova, Svešnikov, Štejnberg, Večtomov, Nusberg, Pjatnickij, Ruchin, Něizvestnyj;
- Epocha „neoficiálního“ umění (1965–1985): Kabakov, Bulatov, Pivovarov, Jakovlev, Jankilevskij, Zverev, Prigov, Sokov, Komar&Melamid, Kosolapov, Švarcman, Brusilovskij, Monastyrskij, Gerlovinovi, Zvezdočotov, Albert;
- Současnost (1985–2014): Kulik, Korina, Pepperštejn, Zacharov, Šaburov, Černyševa, Osmolovskij, Gljuklja&Caplja, Těr-Ogaňan, Gutov, Tiškov.
Autory výstavy jsou kurátorky Svetlana Michajlová a Hana Larvová a hlavně respektovaný znalec ruské kultury Tomáš Glanc, který již dříve pro NG připravil výstavu Ruská ruleta. K tématu publikoval desítky titulů, mimo jiné výbor ze spisů Kazimira Maleviče (Brody, 1997), svou disertaci Lexikon ruských avantgard (Libri, 2005) nebo soubor portrétů Souostroví Rusko. Ikony postsovětské kultury (Revolver Revue, 2011).
- V loňském roce se v Praze konaly dvě výrazné přehlídky ruského umění, včetně toho nezávislého. Na podzim to byl festival Kulturus a minulou zimu v MeetFactory expozice Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru.
