Vidět sochy. Výstava v Chebu opět spojila sochaře Palcra a fotografa Svobodu

3 minuty
Jana Svobodu a Zdeňka Palcra opět spojila výstava v Chebu
Zdroj: ČT24

Galerie výtvarného umění v Chebu představuje na společné výstavě Zdeňka Palcra a Jana Svobodu. První z nich byl sochař, který po druhé světové válce výrazně ovlivnil další vývoj výtvarného umění v Československu, druhý pak fotografem, jenž dokázal vystihnout odkaz Palcrova díla. Přestože oba patří k uznávaným autorům, jejich tvorba se vystavuje zřídka.

Zdeněk Palcr (1927–1996) patřil v padesátých letech k umělecké skupině Máj 57, která odmítala oficiální diktát totalitního režimu ve výtvarném umění. „V českém prostředí znamenala téměř revoluci, protože prolomila dobovou bariéru,“ upřesňuje význam spolku ředitel GAVU v Chebu Marcel Fišer.

Jan Svoboda / Z ateliéru Zdeňka Palcra, 1975
Zdroj: GAVU Cheb/Jan Svoboda/Muzeum Narodowe we Wrocławiu

Přestože Zdeněk Palcr patřil k nejvýraznějším autorům Máje 57, sám o vystavování příliš nestál. Jeho dílo se tak prezentovalo často spíše prostřednictvím fotografií Jana Svobody. Ve svých sochách se Palcr snažil zhmotnit duchovní svět, nicméně jeho dílo zároveň odkazuje k lidské postavě. A Jan Svoboda dovedl vnitřní obsah Palcrových soch s mimořádným citem vyjádřit svými snímky.

Sochař oceňoval Svobodův originální přístup a doporučoval ho dalším umělcům. Svoboda se tak během šedesátých let vypracoval na vyhlášeného fotografa soch. „Spolupracoval třeba se Stanislavem Kolíbalem, Olbramem Zoubkem, Stanislavem Podhrázským. To všechno byli autoři z jejich blízkého, přátelského okruhu,“ doplnil Fišer.

Díky snímkům Jana Svobody může chebská galerie do poloviny června představovat veřejnosti i jinak nepřístupné nebo dávno zaniklé Palcrovo dílo, včetně snímků přímo z ateliéru. Výstava s názvem Vidět sochy zároveň ukazuje, jaký měla umělecká spolupráce se sochaři vliv na Svobodovu volnou tvorbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...