Utajený samorost. Výstava objevuje dílo sochaře a chartisty Milana Beránka

Desítky let tvořil výtvarník a chartista Milan Beránek sochy a plastiky doma v obýváku. Když byt plný umění opouštěl, rozhodl se galerista Tomáš Hejtmánek artefakty zachránit v původní podobě. Dílo svébytného umělce, který letos oslavil 81 let, je poprvé souhrnně k vidění v pražské galerii Arthouse Hejtmánek.

Expozice zachycuje objekty vytvořené z vyhozených věcí, koláže odrážející politickou situaci normalizace i postavy a zvířata ze sochařské plastelíny. Desítky děl z bytu Milana Beránka se přestěhovaly do galerie Arthouse. „Pokusili jsme se o takovou malou rekonstrukci panelákového bytu pana Beránka, takže je to tady nainstalováno tak, jak to skutečně v jeho bytě vypadalo,“ říká galerista Tomáš Hejtmánek.

Cesta za uměním

Milan Beránek se narodil v březnu 1936 v Dražůvkách na Moravě. Po začátku druhé světové války se s rodiči přestěhoval do Hodonína. Jeho otec byl v době heydrichiády zatčen a v roce 1943 popraven, matka byla nasazena na nucené práce v průmyslu a s malým Milanem pak jen náhodou unikla smrti při bombardování Hodonína. Roku 1972 si sama vzala život.

Beránek v padesátých letech studoval na Vyšší průmyslové škole v Břeclavi. Po absolvování Výtvarné školy Jaroslava Kvapila v roce 1961 ho sílící zájem o umění přivedl do Prahy, kde se zapsal na Lidovou akademii umění. Spolu s dalšími umělci založil skupinu Nezávislí, se kterou vystavoval až do konce šedesátých let. Zároveň pracoval jako revizní technik.

Na Hrádečku

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy se spřátelil s Václavem Havlem, Václavem Malým, Petrem Uhlem a dalšími osobnostmi z okruhu tehdejších disidentů. Účastnil se setkání na Hrádečku a stal se dokonce signatářem Charty 77. V jeho bytě načas sídlilo také samizdatové nakladatelství, nynější Libri prohibiti. Odpor k režimu promítal do svých uměleckých děl.

3 minuty
Výstava objevuje dílo sochaře a chartisty Milana Beránka
Zdroj: ČT24

Po změně režimu v roce 1989 byla část rozmanitého díla Milana Beránka vystavena právě v knihovně Libri prohibiti, kterou začal na počátku devadesátých let budovat jeho přítel Jiří Gruntorád. Ucelenou výstavu jeho tvorby však připravila až nyní galerie Arthouse Hejtmánek.

Průřez sochařskou tvorbou od drobnějších plastik po asambláže je doplněn básněmi a dobovými fotografiemi, které mapují autorův život. Součástí výstavy je také projekce dokumentu, navíc byl vydán katalog se soupisem a fotodokumentací díla. Výstava potrvá do 5. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Na silnici jako doma.“ Nový pořad má za cíl přispět k bezpečnosti i pobavit

Nová minisérie České televize, platformy Vize 0 a agentury GEN nazvaná „Na silnici jako doma“ má přispět k větší bezpečnosti na českých silnicích a zároveň pobavit. Desetidílný seriál sleduje běžné dopravní prohřešky pohledem jedné rodiny a ty nejčastější s humorem analyzuje. Většina řidičů pravidla neporušuje, výjimky ale vyčnívají. Až za čtyřicet procent smrtelných nehod může agresivita. I proto se jí věnuje hned několik dílů edukativního pořadu, který se na obrazovkách objeví už příští týden. Pomoci zlepšit bezpečnost by ale mohly také úpravy legislativy. Odborníci i policie usilují mimo jiné o to, aby se úmyslné agresivní chování za volantem v některých případech řešilo jako trestný čin. Právě kvůli změně trestního zákona už vznikla i pracovní skupina.
před 11 mminutami

Revoluce dostala do oficiálního éteru zakazovanou Kubišovou či Pražský výběr

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.
před 4 hhodinami

Pohádky po babičce mají nominaci na Evropské filmové ceny

Animované Pohádky po babičce podle knihy Arnošta Goldflama, natočené v koprodukci České televize, jsou nominované na Evropské filmové ceny.
12:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Filmování je to, kým jsem.“ Cruise dostal Oscara, zatím čestného

Tom Cruise se po několika nominacích dočkal Oscara. Prestižní filmové ocenění ovšem nezískal zatím za konkrétní herecký výkon, ale v podobě čestné ceny za celoživotní dílo. Mimo jiné za snahu bránit kina před konkurencí streamingu.
před 8 hhodinami

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025
Načítání...