Ústav šlechtičen v obnovené kráse

Praha – Po mnohaleté rekonstrukci byl 8. ledna na Pražském hradě otevřen palác známý jako Ústav šlechtičen, který se nachází v Jiřské ulici. Zpřístupněny budou i jeho nejvýznamnější části Rožmberský palác a kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla před zahájením oprav zcela skryta pod přestavbami z 20. století.

Rekonstrukce vrací rozsáhlý objekt do původního stavu, v některých případech až před rok 1800. Zmíněná kaple, jejíž přízemí před opravou částečně zabírala trafostanice a v prvním patře byla tělocvična, byla obnovena do stavu, jaký měla při svém vysvěcení v roce 1755.

Oprava Ústavu šlechtičen trvala téměř 15 let a stála 385 milionů korun, což z ní činí největší investiční akci v areálu Hradu od roku 1989. Na místě, kde dnes stojí Ústav šlechtičen, začaly vyrůstat jednotlivé domy ve 13. a 14. století. Část pozemku v roce 1513 získali Rožmberkové a v letech 1545 až 1574 na něm ve dvou etapách postavili svůj palác.

Roku 1600 palác získal výměnou císař Rudolf II. a spojil jej s Královským palácem. Ve 20. letech 18. století byl palác zvýšen o druhé patro. Od roku 1753 jej pak tři roky na Ústav šlechtičen přestavoval Anselmo Lurago podle projektu Nicola Pacassiho.

Ústav byl určen k výchově 30 šlechtických dcer starších 24 let – s výjimkou sirotků, kteří mohli pobývat v ústavu již od 18 let. V čele stála neprovdaná arcivévodkyně habsbursko-lotrinského rodu. První abatyší byla dcera Marie Terezie – arcivévodkyně Marie Anna.

Kromě příbytků šlechtičen další prostory areálu zaujímaly apartmá abatyše, společenské místnosti, kapitulní pokoj, chór, kaple Neposkvrněného početí Panny Marie a hospodářské zázemí.

Paccassiho přestavba se dotkla vnitřní dispozice i všech fasád. Až na drobnější změny se v tomto stavu areál zachoval dodnes. Ústav šlechtičen byl rozpuštěn 1. května 1919 a budova byla pronajata ministerstvu vnitra, pro které bylo během 20. století provedeno několik adaptací – na nádvoří například vznikly garáže a benzínová pumpa. Vnitro objekt uvolnilo v roce 1990, dnes slouží Kanceláři prezidenta republiky a Správě Pražského hradu.

Na Pražském hradě prošlo rekonstrukcí od roku 1989 mnoho objektů - nedávno třeba Jízdárna, kde se konají především výstavy. Aktuálně se také opravuje Richterova vila s přilehlou vinicí. V klasicistní vile by měla být restaurace a expozice vinařství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...