Praha - Nacistickou perzekuci Romů připomněla na začátku listopadu skladba Rekviem za Osvětim. Ve Dvořákově síni Rudolfina ji provedlo 75 romských hudebníků. Sólo zazpívala i romská zpěvačka Pavlína Matiová, která se tím stala zřejmě první českou Romkou zpívající ve Dvořákově síni. Dokazuje tím, že se tvoří nová romská elita.
Stereotypy, kterými trpí česká většinová společnost, říkají - alespoň v té nejhorší podobě - Rom rovná se kopáč, Rom zneužívá sociální dávky. Málo se přitom věnuje pozornost těm úspěšným, jejichž počet stále roste. Výborným příkladem je právě slečna Matiová.
„Jsem první vnučka, takže se očekávalo, že se budu dobře učit, že budu chodit do hudebky. Tak jsem chodila do hudebky na klavír, a protože děda je houslista, tak jsem hrála i na housle,“ vypráví Matiová. Později spolupracovala s Idou Kelarovou či Marcelou Březinovou, známou se stala především díky vítězství v soutěži Pop Star a účastí v semifinále soutěže Česko Slovensko má Talent.
Musíte většinu přesvědčit, že nejste špatný člověk
Nyní mladá sopranistka (24 let) studuje i vyučuje na Mezinárodní konzervatoři v Praze. Dále pracuje díky projektu romský mentor s dětmi na základních školách. „Musíte tu většinovou společnost nějak přesvědčit, že nejste vůbec špatný člověk.“
Podle Matiové žije mezi námi mnoho romských učitelů, chirurgů, akademiků i vojáků, kteří se sice vypracovali na významné pozice, ale úspěchem se odmítají veřejně chlubit. „Máme dost romských doktorů, právníků, dokonce soudců. Akorát to není vidět, což je velká škoda, protože většina těchto lidí nepřizná, že jsou Romové,“ tvrdí úspěšná zpěvačka.
Romská komunita v posledních době sklízí plody práce, kterou v devadesátých letech s podporou ze zahraničí odvedly neziskové organizace. Vytvořila se elita, která sílí. Dalšími příklady mohou být i druzí hrdinové reportáže 168 hodin Roberta Maleckého: římskokatolický kněz Vojtěch Vágai, redaktor televize Richard Samko nebo módní návrhář Pavel Berky.
