Šimotová maluje i hmatem

Praha - Galerie Rudolfinum vystavuje současnou tvorbu jedné z nejvýznamnějších českých výtvarnic Adrieny Šimotové, která letos v létě oslaví 85. narozeniny. Expozice s názvem Vyjevování představí díla z posledních tří let. Veřejnosti bude přístupná od 7. dubna až do 19. června. Návštěvníci najdou v prostorách Malé galerie v Rudolfinu na dvě desítky děl. Výstava je součástí společného projektu Galerie Rudolfinum a Musea Kampa. Museum Kampa už na konci února uvedlo retrospektivní část výstavy, kterou Šimotová nazvala Malé ohlédnutí.

„Díla zobrazují lidské tělo, které Šimotová mapuje barevnými pigmenty přes kaligrafický nebo pauzovací papír. Zobrazované tělo je pro ni doslova uměleckým teritoriem,“ přiblížil kurátor výstavy Pavel Brunclík. Na místě se návštěvníkům představí i cyklus kreseb Hlavy, který vznikl s využitím tyčí, grafitu a pigmentových barev.

Na Kampě mohou návštěvníci do 25. dubna obdivovat díla ze 70. a 80. let, která vznikala zejména technikou perforace. „Tato metoda i technika frotáže vyžadují určitou fyzickou zručnost, většinu prací Šimotová i přes pokročilý věk vytvořila na podlaze v poloze na kolenou,“ doplnil Brunclík.

2 minuty
Reportáž Lucie Klímové
Zdroj: ČT24

Šimotová velké archy papíru různě mačká, prořezává a vrství. Vznikají tak křehké papírové sochy a závěsné reliéfy s obtisky dlaní, chodidel i celého těla. „Autorka je položila na podlahu, klekla si na ně a bez předchozí kresebné přípravy arch rydlem propichovala a prořezávala,“ přiblížil metodu práce výtvarnice Brunclík. Šimotová poté ještě celý arch otočila, pokryla ho propisovacími papíry, hmatem vyhledala stopu reliéfu a dlaněmi vytvořila stopu, která se stala konečnou podobou kresby. Autorka sama prý tuto techniku připodobňovala ke čtení Braillova písma.

Adriena Šimotová patří k nejvýznamnějším českým výtvarníkům druhé poloviny 20. století. Ještě v 60. letech se zabývala i krajinou, poté se ale definitivně přiklonila k figuře. V 70. letech opustila klasickou malířskou techniku, přešla k instalacím a prostorovým realizacím za využití papíru nebo textilu. V roce 2005 dostala Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Francie ji jmenovala rytířem Řádu za umění a literaturu. Její dílo je zastoupeno v několika zahraničních veřejných sbírkách, včetně vídeňské Albertiny. Svá díla prezentovala na výstavách v Berlíně, Paříži, Budapešti i Miláně.

Dílo Adriany Šimotové
Zdroj: ČT24/Galerie Rudolfinum

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Možná je něco ve vodě. Patnáct výtvarníků spojují Louny a výstava

Galerie města Loun slaví patnáct let činnosti a na připomenutí připravila výstavu patnácti lounských výtvarníků. Všichni představovali svou tvorbu už i dříve právě v prostorách této galerie.
16. 11. 2025

Česko získá další peníze z evropských a norských fondů, půjdou do kultury i vědy

Stát podepsal memorandum, díky kterému má získat dalších pět a půl miliardy korun z Fondů Evropského hospodářství a Norska. Prostředky přinesou více peněz na vzdělávání, kulturu, vědu či životní prostředí. Podporu ovšem získají pouze ty projekty, které usilují o snižování ekonomických a sociálních rozdílů. Peníze do fondů vkládají Island, Lichtenštejnsko a Norsko – tedy země, které nejsou součástí Evropské unie. Státy tím chtějí spolupráci s členskými zeměmi posílit. V minulosti fondy podpořily třeba i výstavbu památníku holocaustu Romů a Sintů v Letech u Písku – a to částkou čtyřicet milionů korun. Česko je pátým největším příjemcem této podpory.
16. 11. 2025

Holywood místo Hollywoodu. Papež pozval filmaře

Papež Lev XIV. si přeje „prohloubit dialog se světem filmu“. O víkendu přijal ve Vatikánu hollywoodské hvězdy, řekl jim, že by se mělo udělat víc pro kina, která bojují o přežití, aby bylo zachováno skupinové sledování filmů. Dříve se už soukromě setkal s herci Robertem de Nirem či Al Pacinem. Prozradil také, které filmy jsou jeho oblíbené.
15. 11. 2025Aktualizováno15. 11. 2025

Byl to zásadní okamžik mého života, vzpomíná na 17. listopad herec Potměšil

„Něco, po čem jsme toužili, mluvili o tom v rodině nebo se svými vrstevníky (…), tak se najednou začalo skutečně naplňovat. Tím, že se lidé domluvili a sešli, i když to bylo svým způsobem zakázané nebo limitované,“ popsal v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem herec Jan Potměšil, jak vzpomíná na události 17. listopadu 1989. „Mám pocit, že to byl zásadní okamžik mého života,“ dodal. Potměšil poté jezdil po regionech, kde hovořil o tom, co se v Praze dělo. Při jedné z cest 8. prosince 1989 při automobilové nehodě málem přišel o život. Po dvou měsících se pak probudil z kómatu v úplně jiném režimu. „Ať už byl kolem mě kdokoliv, tak jsem se ptal, jak to pokračuje, jak se daří a podobně,“ přiblížil.
15. 11. 2025

Vyšel komiks o Havlovi, stojí za ním Žantovský a ilustrátorka Jislová

Vyšel nový komiks o disidentovi a pozdějším československém a českém prezidentovi Václavu Havlovi. Jmenuje se Havel: hrátky s čertem. Autoři ho slavnostně uvedli v pátek večer v Knihovně Václava Havla. Za dílem stojí Michael Žantovský a ilustrátorka Štěpánka Jislová, kniha popisuje Havlův život v roce 1977. „Velká část lidí jej má v mysli už jen na tom pomyslném piedestalu, jako státníka. Chtěli jsme se podívat za oponu, co to bylo za člověka,“ přiblížila Jislová v 90' ČT24. Pořadem provázela Nikola Reindlová.
15. 11. 2025

Národní divadlo Brno uspělo na světových operních cenách

Národní divadlo Brno proměnilo obě nominace na ocenění The International Opera Awards. V konkurenci přehlídek a operních domů zvítězilo v kategorii nejlepší festival za Janáček Brno 2024 a mezi novými produkcemi bodovala inscenace opery Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Delegace z Brna v čele s ředitelem Martinem Glaserem ocenění převzala v pátek v Athénách v sídle Řecké národní opery.
14. 11. 2025

Běda obrazu, který na výstavě Evy Švankmajerové potřebuje vysvětlit

V pražském Centru DOX je k vidění tvorba přední výtvarnice českého surrealistického hnutí Evy Švankmajerové. Výstava Běda obrazu představuje její malby, kresby, ale i návrhy plakátů a filmové dekorace. Výrazně se na ní podílel manžel zesnulé umělkyně, výtvarník a filmař Jan Švankmajer.
14. 11. 2025

Českou cenu za architekturu získal dětský hospic Dům pro Julii

Českou cenu za architekturu letos získal dětský hospic Dům pro Julii. Jeho autory jsou Tomáš Págo, Milan Joja a Karel Kubza z ateliéru Čtyřstěn architekti a krajinářský architekt Marek Holán. Vítěze ve čtvrtek vyhlásili zástupci České komory architektů, která soutěž pořádá. Společně s hlavním vítězem porota ocenila i pět realizací titulem Finalista a další dvě Cenou Aleny Šrámkové a čestným uznáním. Šest projektů získalo cenu partnerů.
13. 11. 2025
Načítání...