Praha - Poradní sbor odborníků z oblasti výtvarného umění navrhl ministrovi kultury Václavu Riedlbauchovi složení komise, která by měla vybírat nového ředitele Národní galerie v Praze. Jejich jména chce ministerstvo zveřejnit až příští týden, poté, co potenciální členy komise osloví. Na seznamu jsou i jména zahraničních odborníků, kteří by měli tvořit třetinu z devíti členů komise. Doporučení budoucí výběrové komise ministr nemusí respektovat.
„Výběrové řízení bude otevřené, zároveň ale budou vytipovaní potenciální uchazeči vybídnuti k účasti v konkurzu přímo,“ sdělila Viktorie Plívová z ministerstva kultury. Cílem dnešní druhé schůzky ministra s experty bylo také definovat kritéria pro konkurz a jeho časové rozvržení. Ministr již dříve uvedl, že by chtěl konkurz uspořádat ještě v době svého působení ve funkci člena úřednické vlády.
Doporučení budoucí výběrové komise ale také ministr nemusí respektovat, v případě Riedlbauchových předchůdců a obdobných konkurzů se tak několikrát stalo. Například právě v případě Milana Knížáka, který v doporučení komise byl až na třetím místě, avšak tehdejší šéf resortu Pavel Dostál jej v roce 1999 ředitelem NG jmenoval. Vyloučeno není ani to, že případný nový ministr kultury by Riedlbauchovo rozhodnutí nemusel respektovat - ať již bude jakékoli. Knížák by rád galerii vedl ještě do konce příštího roku.
Obměna vedení NG souvisí se snahou ministerstva o změnu koncepce řízení jeho příspěvkových organizací. Milan Knížák je v čele NG deset let, někteří
ředitelé ale vedou muzea, galerie a další státní kulturní instituce ještě déle. Největší kritiku části odborné veřejnosti však sklízel právě Knížák.
U ředitelů příspěvkových organizací, kterých má ministerstvo kultury 30, nebývala v minulosti dána délka trvání jejich funkce. Někteří řídí státní instituce od počátku 90. let - nejdéle sloužícími jsou Vladimír Opěla z Národního filmového archivu (od roku 1992), Helena Koenigsmarková z Uměleckoprůmyslového muzea (od roku 1991) a Pavel Zatloukal z Muzea umění Olomouc (od roku 1990). Teprve v posledních letech se jejich zřizovatel snaží vnést do tohoto systému pravidla.
Riedlbauchův předchůdce Václav Jehlička chtěl zavést šestileté funkční období. Riedlbauch se rozhodl pro systém obhajob funkce vždy po třech letech. Zatím se takové řízení konalo jen s ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem. Riedlbauch chce v době svého působení na ministerstvu posoudit mandáty právě ještě ředitelů Uměleckoprůmyslového muzea, filmového archivu a Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici.
