Praha - Ministryně kultury v demisi Alena Hanáková, ještě před skončením svého působení, stihla udělat další poměrně závažné rozhodnutí. Dnes jmenovala generálním ředitelem Národní galerie (NG) historika umění Jiřího Fajta. Fajt, který v současnosti působí na univerzitách v Lipsku a v Berlíně, se funkce ujme od září. Ovšem budoucí ministr kultury Jiří Balvín označil jmenování ředitele Národní galerie těsně před koncem vlády za nevhodné. Chce to po svém nástupu prošetřit. Naopak sám Fajt vidí své jmenování jako odborné a nepolitické. Je připraven se funkce od 1. září ujmout. Při jmenování byly podle něj zváženy jeho odborné kvality a kompetence.
NG neměla ředitele od poloviny dubna, kdy Hanáková odvolala Vladimíra Rösela, který podle ní neprokázal, že rozumí poslání galerie a je zárukou pro její další rozvoj. Hanáková se rozhodla nevypisovat výběrové řízení, chtěla vybírat z kandidátů, kteří se účastnili předchozích konkurzů na šéfa NG. Rozhodovala se mezi Fajtem a bývalým ředitelem Moravské galerie v Brně Markem Pokorným.
„Pan Fajt prokázal, že má předpoklady pro vedení tak významné instituce, ať už jde o odbornou kvalifikaci v oboru historie umění a vizuální kultury, mezinárodní renomé nebo o schopnost strategického a koncepčního uvažování,“ uvedla ministryně, která rovněž předestřela své očekávání sovisející s jmenováním nového ředitele.
„Fajt musí Národní galerii zásadně proměnit strukturálně, ekonomicky, dramaturgicky a i z hlediska její image na veřejnosti. NG se musí aktivně a viditelně zapojit do dění na evropské muzejní scéně a znovu získat doma i v zahraničí pozici významné, inspirativní a důvěryhodné sbírkové instituce, která jí charakterem a významem uměleckých fondů plně náleží,“ sdělila ministryně.
Jiří Fajt o svém jmenování: „Představoval bych si okolnosti příznivější, než jsou dnes. Na druhé straně to vnímám jako rozhodnutí, které se opírá o odborné argumenty, a vůbec ne politické.“
Jiří Fajt vystudoval obor dějiny umění na pražské filozofické fakultě. Působil mimo jiné jako hlavní kurátor Sbírky českého kamenosochařství 11. až 19. století v Lapidáriu Národního muzea v Praze, jako kurátor Sbírky středověkého umění Národní galerie v Praze a v letech 1994 až 2000 jako ředitel Sbírky starého umění Národní galerie v Praze a zastupující generální ředitel. Z Národní galerie odešel krátce po nástupu Milana Knížáka, „aby se nemusel přetahovat s autoritářským generálním ředitelem“.
Později se stal zakládajícím ředitelem Centra pro středověké umění v Praze. Působí na německých univerzitách, podílel se na řadě expozic středověkého umění, je autorem stovky knih, výstavních katalogů a vědeckých článků v odborných sbornících a periodikách doma i v zahraničí.
Konkurzů na generálního ředitele Národní galerie se zúčastnil již v letech 2010 a 2011. V dubnu 2010 jej výběrová komise doporučila do čela NG jmenovat, ministr úřednické vlády Václav Riedlbauch ale nechal definitivní rozhodnutí o nástupci Milana Knížáka na dalším ministrovi, kterému jen doporučil trojici finalistů. Jiří Besser ale vyhlásil nové výběrové řízení.
Do Besserova konkurzu se vedle Fajta přihlásili další čtyři uchazeči. Výběrová komise v květnu 2011 vybrala ekonoma Vladimíra Rösela a ministr se ve finále rozhodoval mezi ním a Fajtem. Nakonec jmenoval Rösela, kterého Besserova nástupkyně Alena Hanáková letos v dubnu po několikaměsíčním váhání odvolala.
Ministryně, která původně podala ke konci června demisi a ve funkci zůstala déle jen kvůli odchodu celé vlády, nevyslyšela výzvy části odborné obce, aby na nového šéfa NG vyhlásila otevřené výběrové řízení. Neuspělo ani několik členů ministerského grémia k výběru nového šéfa galerie, kteří na ministryni minulý týden apelovali, aby v současné politické situaci již ve výběru šéfa nepokračovala.
