Praha - Útroby smíchovského centra pro současné umění Meetfactory se zahalily do tmy - galerie hostí rozmanité videoinstalace maďarských, českých a slovenských výtvarníků. Mladí autoři zpracovali nelehké téma pomíjivosti obrazu. Mezi vystavujícími je i letošní finalista prestižní Ceny Jindřicha Chalupeckého Pavel Sterec. Divácky náročná, ale atraktivní instalace Afterimage se ve výstavních prostorách zdrží do 4. září.
Do smíchovského centra, jehož zakladatelem je kontroverzní výtvarník David Černý, zamířilo dnes odpoledne asi padesát příznivců současného umění. Pořadatelé jim připravili hned několik akcí, jichž spojnicí bylo „mladé současné vizuální umění“.
Jako první se představila německá umělkyně Claudia Olendrowiczová, jejíž expozice nese název The Guest Principle. Pro komorní instalaci v prostorách Galerie Kostka (Cube Gallery) mladá autorka využila motivy ze starého němého filmu. Návštěvníci se poté přesunuli do sousedních, hlavních prostor centra pro současné umění Meetfactory, kde na ně čekala o něco propracovanější expozice Afterimage.
Potemnělé industriální prostory galerie okupují instalace a objekty sedmi mladých umělců z Česka, Maďarska a Slovenska, kteří po svém zpracovali nelehké téma nehmotného, abstraktního obrazu. Autoři balancují na tenké hranici mezi obrazem jako takovým, z něj přetrvávajícím vjemem a pomíjivými optickými vizemi.
V rámci česko-slovensko-maďarského výstavního projektu své pojetí obrazu různých forem představuje Kateřina Držková a Pavel Sterec, jež je letos jedním z uchazečů o Cenu Jindřicha Chalupeckého. Slovenskou současnou tvorbu zastupuje Petra Feriancová, maďarskou pak Pál Kiss Szabolcs, Kornél Szilágyi, Csaba Vándor a Gyula Várnaiová. Kurátorkou výstavního projektu je Borbála Szalaiová.
Účastníci pro své objekty využili nejen klasické projektory, ale například i infračervené světlo, které divákům vyjevilo skryté zásahy autora do jeho díla nebo i bezmála čtyřicet let staré promítačky ruské výroby.
Právě ty si pro svou instalaci vybral maďarský umělec Kornél Szilágyi, který do jednoho ze sálů galerie umístil šest těchto projektorů, které divákům přehrály krátké hrané scénky. „Instalace má hlubší, spirituální význam, odkazující k takzvaným šesti krokům z jednoho budhistického příběhu. Díky poměrně hlučnému provozu projektorů je ta instalace skoro až romantická. Vyžadují si ale publikum, jinak utichnou,“ řekl autor před instalací, která svou interaktivitou vzbudila asi největší ohlas přítomných.
Součástí vernisáže byla i vizuální performance, kterou zpracoval Sterec. Bezmála hodinu seděl s dalšími „účinkujícími“ před projekčním plátnem a podle svých slov „tlakem na oční sítnici vytvářel vnitřní film v prostoru své mysli.“
Pro obdivovatele maďarského „mladého“ umění si organizátoři připravili ještě prezentaci prací studentů budapešťské University of Fine Arts, jež se ale v prostorách divadelního sálu zdrží jen několik hodin.
