Praha - Studentka scenáristiky a dramaturgie na FAMU Petra Soukupová (1982) dnes převezme Cenu Jiřího Ortena za svoji prozaickou prvotinu K moři. Kniha, zabývající se rodinnými vztahy, je kritiky přirovnávaná k dílu Virginie Woolfové K majáku. "Woolfovou jsme nikdy nečetla, to musí posoudit jiní," říká autorka.
„Cítím se být scenáristkou i spisovatelkou, obojí mě baví, je to odlišná práce,“ říká Soukupová, která se psaním začala již na prvním stupni základní školy, ale styděla se dávat texty číst jiným lidem. „To se změnilo, když jsem se dostala na FAMU, tam jsem se zbavila nejhoršího strachu,“ dodáva.
Knihu o cestě otce a jeho čtyř dcer k moři začala psát před dlouhou dobou, potom se k ní po pauze vrátila a dopsala ji během tří měsíců. Dala ji přečíst svému vyučujícímu na Filozofické fakultě UK Pavlu Janouškovi a ten ji doporučil do nakladatelství HOST, které ji posléze vydalo. „Když jsem knihu posílala do různých nakladatelstvá sama, nepřišla mi žádná odpověď. Bez kontaktu je to pro začínající autory složité,“ říká Soukupová, která byla za svoji prvotinu nominovaná i na cenu Magnesia Litera za rok 2007.
Největší rozdíl mezi psaním knihy a scénáře v současnosti spatřuje ve volnosti. „Scénáře jsem zatím psala vždy do školy, z povinnosti. Kniha je jen mojí povinností.“
Autorčiným nejoblíbenějším spisovatelem je v současnosti britský prozaik Ian McEwan. „Ale měla jsem i období, kdy mě hodně oslovovala raná próza Vladimíra Párala nebo John Irving,“ říká autorka, na jejímž díle kritici oceňují jednoduchý, až lapidární styl a vážné téma. Příběh popsaný v knize podle Soukupové není autobiografický, ze sebe a lidí ze svého okolí si půjčuje například gesta nebo způsob myšlení.
„Jedna kniha spisovatele nedělá,“ říká Soukupová. Dopisuje už další dílo, tři dlouhé povídky spojené jedním tématem. „Zase jsou to dost rodinné záležitosti,“ prozrazuje.
