Ostravská knihovna „půjčuje“ pětimetrovou dřevěnou knihu

Nahrávám video
Vědeckou knihovnu v Ostravě zdobí pětimetrový reliéf knihy
Zdroj: ČT24

V půjčovně Moravskoslezské vědecké knihovny mají od podzimu knihu, kterou si půjčit nelze, přesto ji může vidět každý. Pět metrů dlouhý reliéf s názvem Svět vědy / Kniha – zdroj poznání zdobí po rekonstrukci stěnu místnosti. Dílo, které bylo léta ukryté v jedné z kanceláří, vytvořil v polovině sedmdesátých let Lumír Čmerda překvapivě díky výtahu.

Čmerda působil v Ostravě na počátku šedesátých let, do moravskoslezského města přišel jako farář církve husitské. Nedlouho poté byl ale křivě obviněn z pobuřování, obvinění posloužilo komunistickému režimu jako záminka, aby se duchovního zbavil. Přes kamaráda se dostal k místu výtvarníka v Parku kultury a oddechu v Praze (na dnešním Výstavišti v Holešovicích). Do Ostravy se sice ještě na konci šedesátých let nakrátko vrátil, poté se ale natrvalo odstěhoval do Prahy. Jako výtvarník je známý právě dřevěnými reliéfy. 

Dílo pro ostravskou knihovnu vzniklo v roce 1975. Čmerda ale dostal oficiálně zaplaceno za knihovnický výtah, k němuž nakreslil návrh. „Objednali si umělecký reliéf, ale částka byla uvedena na zaplacení výtahu. Vytvořil ho člověk pracující ve Vítkovických železárnách a Lumír Čmerda s ním spolupracoval,“ vysvětlil zvláštní financování umělecké zakázky Jakub Ivánek, autor publikace o Lumíru Čmerdovi.

Z ředitelny do půjčovny

Výtvarník tehdy do dřeva borovice limby vyřezal témata spojená s městem a lidským věděním. „Jsou tam pro Ostravu charakteristické technické motivy jako chemie, najdeme tam také ostravský znak, radnici nebo znak pánů z Kravař, kteří tady vlastnili hodně majetku,“ poukazuje na konkrétní vyobrazení Ivánek. 

Reliéf přes čtyřicet let visel na stěně ředitelny, pro niž byl vyroben, loni na podzim byl ale přemístěn do rekonstruované půjčovny. Denně si ho tak mohou prohlédnout desítky čtenářů. Ne všechny Čmerdovy reliéfy ale měly takové štěstí jako Svět vědy. Jeho díla z ostravských barů Sněhurka a Salajka zmizela bohužel beze stopy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 13 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 16 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...