Ostravská knihovna „půjčuje“ pětimetrovou dřevěnou knihu

Nahrávám video

V půjčovně Moravskoslezské vědecké knihovny mají od podzimu knihu, kterou si půjčit nelze, přesto ji může vidět každý. Pět metrů dlouhý reliéf s názvem Svět vědy / Kniha – zdroj poznání zdobí po rekonstrukci stěnu místnosti. Dílo, které bylo léta ukryté v jedné z kanceláří, vytvořil v polovině sedmdesátých let Lumír Čmerda překvapivě díky výtahu.

Čmerda působil v Ostravě na počátku šedesátých let, do moravskoslezského města přišel jako farář církve husitské. Nedlouho poté byl ale křivě obviněn z pobuřování, obvinění posloužilo komunistickému režimu jako záminka, aby se duchovního zbavil. Přes kamaráda se dostal k místu výtvarníka v Parku kultury a oddechu v Praze (na dnešním Výstavišti v Holešovicích). Do Ostravy se sice ještě na konci šedesátých let nakrátko vrátil, poté se ale natrvalo odstěhoval do Prahy. Jako výtvarník je známý právě dřevěnými reliéfy. 

Dílo pro ostravskou knihovnu vzniklo v roce 1975. Čmerda ale dostal oficiálně zaplaceno za knihovnický výtah, k němuž nakreslil návrh. „Objednali si umělecký reliéf, ale částka byla uvedena na zaplacení výtahu. Vytvořil ho člověk pracující ve Vítkovických železárnách a Lumír Čmerda s ním spolupracoval,“ vysvětlil zvláštní financování umělecké zakázky Jakub Ivánek, autor publikace o Lumíru Čmerdovi.

Z ředitelny do půjčovny

Výtvarník tehdy do dřeva borovice limby vyřezal témata spojená s městem a lidským věděním. „Jsou tam pro Ostravu charakteristické technické motivy jako chemie, najdeme tam také ostravský znak, radnici nebo znak pánů z Kravař, kteří tady vlastnili hodně majetku,“ poukazuje na konkrétní vyobrazení Ivánek. 

Reliéf přes čtyřicet let visel na stěně ředitelny, pro niž byl vyroben, loni na podzim byl ale přemístěn do rekonstruované půjčovny. Denně si ho tak mohou prohlédnout desítky čtenářů. Ne všechny Čmerdovy reliéfy ale měly takové štěstí jako Svět vědy. Jeho díla z ostravských barů Sněhurka a Salajka zmizela bohužel beze stopy.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
před 20 hhodinami

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
před 22 hhodinami

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
včera v 08:30‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Fjord, Velrybí pád či Street Fighter

S hlavní cenou z festivalu v Cannes míří do českých kin morální drama Fjord o norsko-rumunské rodině, která je vystavená obvinění z domácího násilí a sledovanému soudnímu procesu. Toxický vztah řeší i česko-slovenská Divočina s Klárou Issovou a Jurajem Lojem v rolích manželů. Ve slovenském snímku Láska postrádá hlavní hrdinka, lékařka, tento blízký cit od své matky i dcery, ale pak je svědkem milujícího vztahu svého nevyléčitelného pacienta. Velrybí pád nabízí bizarní, ale seriózně a vědecky přesně pojatou zápletku, kdy muže hledajícího ostatky svého otce spolkne vorvaň. Akční Street Fighter vychází ze stejnojmenné populární série videoher. A thriller Minotaur sleduje ruského podnikatele, který se po začátku invaze na Ukrajinu dostává pod tlak v byznysu i manželství.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.