Olga Walló reflektuje naši socialistickou minulost

Praha - Jméno Olga Walló je pro širokou veřejnost známé především díky dabingu. Jako režisérka je podepsána pod dabingem skoro tisícovky filmů. V poslední době však sklízí úspěchy i na literárním poli, přestože debutovala poměrně pozdě. Svou první knihu, básnickou sbírku Dlouhá zima, vydala ve svých padesáti letech. Zatím poslední román Muž, který polykal vítr vyšel na podzim minulého roku. Olga Walló byla hostem pořadu Kulturama ČT24.

Žánrový rozsah Walló jako spisovatelky je široký. Její dílo obsahuje jak básně, tak prozaické romány, ale i terapeutická pojednání, kde zpracovává své zkušenosti z oboru psychologie. Vydala tři díly rodinné ságy Věže svatého ducha, v titulu Sekundární zisky: Neutíkejte před rakovinou popisuje svou vlastní zkušenost s touto nemocí. Román Kráčel po nestejně napjatých lanech vyšel i v čínském překladu. Další díla mají název Jak jsem zabila maminku a Na počátku byl kůň.

Pikareskní román Muž, který polykal vítr sleduje osudy lidí v období druhé poloviny 20. století, které ovlivnil socialismus. Rozvětvený a dalo by se říci dobrodružný příběh vypráví o manipulacích tajné bezpečnosti, o směšném zápasu inteligence s emocemi a především také o samotných lidech a způsobu, jak je socialistický režim ovlivnil. Autorka v několika proplétajících se rovinách, které spojuje ústřední dějová linka sledující osud chlapce ze sirotčince, vykresluje složitosti socialistické reality. Čtenář spolu s hlavním hrdinou projde sirotčincem padesátých let, teologickým seminářem, psychiatrickým ústavem, pražskou filozofickou fakultou, pracovištěm v pohraničí a skončí v devadesátých letech, v Mexiku.

Nahrávám video

V současné době se Olga Walló věnuje kromě psaní také své původní profesi psychoterapeutky. Žije na Šumavě, píše, překládá, učí a cestuje. V roce 2007 ČT odvysílala pořad 13. komnata Olgy Walló, který byl především o jejím boji se zákeřnou chorobou.

Termín pikareskní román je odvozen ze španělského termínu picaro. Žánr vznikl ve Španělsku v období renesance, kde byl také nejvýrazněji pěstován, prvky pikareskního románu ale obsahuje řada dalších literárních děl. Příkladem tohoto žánru může být španělský anonymní román Lazarillo z Tormesu z období renesance a Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha nebo ze současnosti román Jonase Jonassona Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel (v českém překladu vyšel v roce 2012).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 10 hhodinami

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
před 21 hhodinami

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
včera v 07:00‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.