Nikita Michalkov: Chtěl jsem, abychom přibrzdili

Karlovy Vary – Za celosvětově úspěšného i politicky kontroverzního by se dal označit ruský režisér, herec a scenárista Nikita Michalkov. Na karlovarském festivalu představil v předposlední den přehlídky svůj nejnovější film, fresku Unaveni sluncem 2: Exodus. Při dnešním závěrečném galavačeru, který ČT1 vysílá v přímém přnosu od 20:00, převezme cenu za celoživotní přínos světové kinematografii. V rozhovoru s Jakubem Železným Michalkov přiznal, že cestu do Varů, kde v roce 1999 osobně představil snímek Lazebník sibiřský, považoval za svou povinnost.

„Nemůžu odmítnout takové pozvání, už proto, že mám v Česku mnoho kolegů a jsem moc vděčný za to, co Česko udělalo pro můj film. My jsme tady natáčeli, pracovali pro mě prvotřídní čeští zvukaři, proto jsem cítil jako jakýsi splacený dluh, když sem přijedu,“ vysvětlil režisér. Záběry jeho posledního snímku vznikaly kromě Francie, Německa a Ruska také v Česku, v barrandovských ateliérech.

Unaveni sluncem 2 si nevede příliš dobře v domácích kinech. „Přijetí velice zklamalo. Tvůrci vyrobili spoustu kopií, premiéru načasovali kolem 9. května, tedy Dne vítězství, ale zájem byl mizivý. Mladí na to nejdou, protože je už to téma nezajímá, a staří nemají lístky do multiplexů, čekají, až to bude vysílat televize,“ vysvětluje nízkou návštěvnost v ruských kinech Jana Klusáková z ČRo.

Nahrávám video

Na vině, že pokračování nedosahuje takových úspěchů jako oscarový film Unaveni sluncem (1994), je podle ní i to, že Michalkův dlouholetý scenárista Rustam Ibragimbekov nechtěl na dvojce spolupracovat. Slavný ruský režisér si proto scénář napsal sám, pracoval na něm čtyři roky. Přesto se stal terčem kritiky válečných veteránů kvůli historickým nepřesnostem.

Děj snímku je zasazen o pět let později a oživuje všechny hlavní postavy prvního Unaveni sluncem, které čelí postupujícím německým vojákům. „Dnešní problémy nemáme s čím porovnávat. Chtěl jsem točit o tom, co se dělo před šedesáti lety, abychom si to uvědomili a trochu přibrzdili. Nejdůležitější frází 50. a 60. let bylo: Kéž už není válka. A nebyl to žert. Pro ty, kteří válkou prošli, jsou jakékoli jiné problémy ničím ve srovnání s tím, co oni zažili,“ vysvětlil Michalkov, proč se k tématu vrátil.

Exodus byl zařazen do soutěže na letošním festivalu v Cannes. „Myslím, že můj film je bližší ruskému publiku, ale například po projekci v Cannes jsem viděl adekvátní reakce diváků, kteří v Rusku nikdy nežili,“ uvedl Michalkov. „Ale není to ruská tématika. I v Rusku mnozí zapomněli na takovéto filmy. Český divák se na ně adaptuje možná lépe než ruský,“ dodal. Do českých kin Unaveni sluncem 2: Exodus přijde v září letošního roku.

Nikita Michalkov. Po studiu herectví na Divadelním učilišti B. Ščukina a filmové režie na VGIK zaujal Nikita Michalkov jako režisér filmy Svůj mezi cizími (1974), Otrokyně lásky (1975), Nedokončená skladba (1976), Pět večerů (1978) a Oblomov (1979). Po snímcích Příbuzenstvo (1981) a Beze svědků (1983) natočil v italské koprodukci Oči černé (1987). V jeho vlastním studiu TriTe film vznikl Urga (1991) oceněný Zlatým lvem z MFF v Benátkách a cenou Felix.

Drama Unaveni sluncem (1994), nabízející otevřený pohled do novodobé ruské historie, získalo Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. V roce 1998 uvedl historickou rozměrnou fresku Lazebník sibiřský. Po téměř desetileté odmlce natočil dramatický příběh 12 (2007), aktualizovanou variaci na slavné drama Dvanáct rozhněvaných mužů, která na MFF KV 2008 získala Cenu diváků. V roce 2007 byl proslulý tvůrce oceněn zvláštním benátským Zlatým lvem za celoživotní dílo.

Michalkov je předsedou Svazu filmových tvůrců Ruské federace, prezidentem Ruského fondu kultury, Moskevského MFF a Národní filmové akademie, udělující výroční ceny Zlatý orel.

  • Nikita Michalkov zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1789/178854.jpg
  • Lazebník sibiřský zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1789/178856.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 12 hhodinami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 19 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
13. 10. 2026‌‌

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
13. 10. 2026‌‌

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
13. 10. 2026‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
13. 10. 2026‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.