Nikita Michalkov: Chtěl jsem, abychom přibrzdili

Karlovy Vary – Za celosvětově úspěšného i politicky kontroverzního by se dal označit ruský režisér, herec a scenárista Nikita Michalkov. Na karlovarském festivalu představil v předposlední den přehlídky svůj nejnovější film, fresku Unaveni sluncem 2: Exodus. Při dnešním závěrečném galavačeru, který ČT1 vysílá v přímém přnosu od 20:00, převezme cenu za celoživotní přínos světové kinematografii. V rozhovoru s Jakubem Železným Michalkov přiznal, že cestu do Varů, kde v roce 1999 osobně představil snímek Lazebník sibiřský, považoval za svou povinnost.

„Nemůžu odmítnout takové pozvání, už proto, že mám v Česku mnoho kolegů a jsem moc vděčný za to, co Česko udělalo pro můj film. My jsme tady natáčeli, pracovali pro mě prvotřídní čeští zvukaři, proto jsem cítil jako jakýsi splacený dluh, když sem přijedu,“ vysvětlil režisér. Záběry jeho posledního snímku vznikaly kromě Francie, Německa a Ruska také v Česku, v barrandovských ateliérech.

Unaveni sluncem 2 si nevede příliš dobře v domácích kinech. „Přijetí velice zklamalo. Tvůrci vyrobili spoustu kopií, premiéru načasovali kolem 9. května, tedy Dne vítězství, ale zájem byl mizivý. Mladí na to nejdou, protože je už to téma nezajímá, a staří nemají lístky do multiplexů, čekají, až to bude vysílat televize,“ vysvětluje nízkou návštěvnost v ruských kinech Jana Klusáková z ČRo.

Nahrávám video

Na vině, že pokračování nedosahuje takových úspěchů jako oscarový film Unaveni sluncem (1994), je podle ní i to, že Michalkův dlouholetý scenárista Rustam Ibragimbekov nechtěl na dvojce spolupracovat. Slavný ruský režisér si proto scénář napsal sám, pracoval na něm čtyři roky. Přesto se stal terčem kritiky válečných veteránů kvůli historickým nepřesnostem.

Děj snímku je zasazen o pět let později a oživuje všechny hlavní postavy prvního Unaveni sluncem, které čelí postupujícím německým vojákům. „Dnešní problémy nemáme s čím porovnávat. Chtěl jsem točit o tom, co se dělo před šedesáti lety, abychom si to uvědomili a trochu přibrzdili. Nejdůležitější frází 50. a 60. let bylo: Kéž už není válka. A nebyl to žert. Pro ty, kteří válkou prošli, jsou jakékoli jiné problémy ničím ve srovnání s tím, co oni zažili,“ vysvětlil Michalkov, proč se k tématu vrátil.

Exodus byl zařazen do soutěže na letošním festivalu v Cannes. „Myslím, že můj film je bližší ruskému publiku, ale například po projekci v Cannes jsem viděl adekvátní reakce diváků, kteří v Rusku nikdy nežili,“ uvedl Michalkov. „Ale není to ruská tématika. I v Rusku mnozí zapomněli na takovéto filmy. Český divák se na ně adaptuje možná lépe než ruský,“ dodal. Do českých kin Unaveni sluncem 2: Exodus přijde v září letošního roku.

Nikita Michalkov. Po studiu herectví na Divadelním učilišti B. Ščukina a filmové režie na VGIK zaujal Nikita Michalkov jako režisér filmy Svůj mezi cizími (1974), Otrokyně lásky (1975), Nedokončená skladba (1976), Pět večerů (1978) a Oblomov (1979). Po snímcích Příbuzenstvo (1981) a Beze svědků (1983) natočil v italské koprodukci Oči černé (1987). V jeho vlastním studiu TriTe film vznikl Urga (1991) oceněný Zlatým lvem z MFF v Benátkách a cenou Felix.

Drama Unaveni sluncem (1994), nabízející otevřený pohled do novodobé ruské historie, získalo Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. V roce 1998 uvedl historickou rozměrnou fresku Lazebník sibiřský. Po téměř desetileté odmlce natočil dramatický příběh 12 (2007), aktualizovanou variaci na slavné drama Dvanáct rozhněvaných mužů, která na MFF KV 2008 získala Cenu diváků. V roce 2007 byl proslulý tvůrce oceněn zvláštním benátským Zlatým lvem za celoživotní dílo.

Michalkov je předsedou Svazu filmových tvůrců Ruské federace, prezidentem Ruského fondu kultury, Moskevského MFF a Národní filmové akademie, udělující výroční ceny Zlatý orel.

  • Nikita Michalkov zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1789/178854.jpg
  • Lazebník sibiřský zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1789/178856.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Javůrek opět píše o druhé světové. Zajímá ho, jak dobu vnímali „typičtí Češi“

Spisovatel Štěpán Javůrek, autor úspěšné trilogie Sudetský dům, představil první díl z nové zamýšlené čtyřdílné historické ságy Ve stínu jeřabiny. Ta obsáhne období československých dějin od Mnichovské dohody v roce 1938 po rok 1950.
před 20 hhodinami

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
24. 10. 2026‌‌

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.