Na seznam světového dědictví UNESCO přibyly záhadné náhrobní kameny. Nazývají se stećci a na Balkánském poloostrově se objevily už ve 12. století. UNESCO zapsalo třicet pohřebišť, tři se nacházejí v Srbsku a Černé Hoře, dvě v Chorvatsku a většina na území Bosny a Hercegoviny.
Proces zapsání středověkých náhrobků, zdobených primitivními vyobrazeními, na seznam UNESCO začal před šesti lety. Komise ocenila spolupráci všech zapojených zemí, upozornila také, že je třeba věnovat péči zachování náhrobků, protože mnohé z nich jsou ve špatném stavu.
„Stećci jsou ve skutečnosti nejoriginálnějším dědictvím, které Bosna a Hercegovina může do seznamu UNESCO nabídnout,“ domnívá se historik Miroslav Palameta.
Donedávna byly náhrobky spojovány s bogomilstvím, dualistickým náboženským směrem, který uznával existenci Boha a ďábla. Toto tvrzení ale řada vědců zpochybňuje. Na náhrobcích se často vyskytuje kříž - tedy symbol, který bogomilové neuznávali. Archeology čeká v tomto směru ještě hodně práce.
„Tato pohřebiště vypovídají o bohatém kontextu doby, kterou teď můžeme rekonstruovat,“ upozorňuje Palameta. V oblasti Balkánu se nacházejí tisíce takových náhrobních kamenů. Řadu z nich ale poničila série válečných konfliktů v 90. letech. Historici proto rozhodnutí UNESCO vítají. Doufají, že se tak je podaří zachovat i pro další generace. Většina zapsaných náhrobků vznikla mezi 13. a 16. stoletím.
