Mladí ústečtí umělci se představují

Praha - Výstava Technologia materialis et perceptualis, která právě probíhá v Galerii kritiků v pražském Paláci Adria, představuje širokou škálu tvorby autorů, členů Katedry výtvarné průpravy Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem. Takřka všichni zúčastnění umělci Martin Kolář, Martin Kuriš, Miloš Michálek, Martin Raudenský a Vladimír Švec patří k tzv. ústeckému výtvarnému okruhu a podstatná část jejich tvorby je se severočeským milieu spjata nebo je jím inspirována. Výjimku zde tvoří dílo Svatopluka Klimeše, jehož činnost se s tímto kulturním prostorem snoubí až spolu se zdejším pedagogickým působením.

Různorodé autorské postupy i generačně rozlišné pozice zmíněných umělců spojuje především orientace na tradiční výtvarné žánry, na transpozici vjemových událostí do obrazu, malby, grafiky nebo skulptury. Je jim společné usilování o vytvoření vlastního, osobního univerza, v němž významnou roli hraje právě materie výtvarných prostředků a postupů.

Jednotlivé autorské výpovědi oscilují od různorodé abstrakce se zájmem o strukturu a proces vznikání díla až k figuraci. Například tvorba Vladimíra Švece se pohybuje v oblasti nefigurativní malby, pro kterou je typická hravá imaginace, blízká jeho vrstevníkům ze skupiny Corpora. Miloš Michálek je bytostný grafik, který experimentuje se specifickou až malířskou barevností velkoformátových grafik. Martin Kolář se prosadil citlivou malbou zenového charakteru. Jeho vrstvené obrazy, ať už jde o temperu, či průsvitnou akvarelovou malbu, mají výrazný meditativní rozměr. Známé propalované obrazy Svatopluka Klimeše jsou výsledkem performativního a procesuálního uvažování o pradávné mytologii ohně, která ho nepřestává fascinovat. Práce Martina Raudenského je esencí hravosti, komiksové zkratky, vycházející z vynikající tradice české ilustrace a animovaného filmu a jako protiklad abstraktních projevů na výstavě může být chápán svébytný malířský imaginativní realismus Martina Kuriše.

Prostorovou tvorbu na výstavě zastupují minimalistické plastiky Pavla Mizery utvářené autorovým hledáním bazálního tvaru, místy odlehčené jemnou ironií. Nejmladší uměleckou generaci na výstavě i na katedře pak zastupují Markéta Slejškové Váradiová a Jiří Bartoš. Tvorba Jiřího Bartoše osciluje mezi užitou designerskou a volnou prací, ve které hraje podstatnou roli také současná technologie. Práce Markéty Slejškové Váradiové se moderními technologiemi a vědou inspiruje vědomě. Technologické možnosti využívá k tvorbě prostorových plastik založených na fyzikálních vlastnostech daných materiálů.

Výstava Technologia materialis et perceptualis (kurátor: Tomáš Pavlíček) - Galerie kritiků, Palác Adria, Jungmanova 31/36, Praha 1. Doba trvání: do 27. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 3 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
před 15 hhodinami

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
před 22 hhodinami

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.