Místo moru koronavirus. Literáti píší kratochvilné povídky pro Dekameron 2020

Rozmarné povídky Giovanniho Boccaccia měly ve 14. století přivést jejich vypravěče i čtenáře na jiné myšlenky po morové ráně ve Florencii. Podobný cíl má i Obec spisovatelů ČR, která vyzvala literáty, aby se zapojili do projektu Dekameron 2020. Inspirací by jim měla být právě Boccacciova slavná kniha, jež dala zamýšlenému souboru povídek i název.

„Co děláme my spisovatelé dnes? Kromě pomoci druhým chceme v nynější izolaci přispět cíleným psaním. Knihou, kterou ze sta nových povídek sestavíme, bychom rádi potěšili ty, kteří si budou po skončení práce na likvidaci pandemie léčit utržené rány,“ vysvětluje výzvu Obec spisovatelů.

Odkazuje při tom na Boccacciův Dekameron. Sto kratochvilných příběhů o lásce si vypráví společnost mužů a žen, aby si ukrátili izolaci vynucenou epidemií moru ve Florencii, před níž utekli na venkov. 

Šest set sedmdesát let staré příběhy by měly inspirovat i spisovatele, kteří chtějí přispět do Dekameronu 2020. Každý autor (nemusí být člen Obce spisovatelů) může přihlásit nejvíce tři povídky v rozsahu zhruba osmi tisíc znaků a napsané v českém nebo slovenském jazyce.

„Naše kniha nebude adekvátní jejich obětem,“ připouští Obec spisovatelů v souvislosti se čtenáři, kteří pandemii museli čelit vlastním nasazením. „Bude úlevnou reflexí lidských tužeb, radostí, obav, zrady, zoufalství, víry a hlavně přátelství a lásky,“ slibuje ale, že je pro ně zamýšleným rozptýlením.

Vydání Dekameronu 2020 je v plánu na konec letošního roku. Velkou část nákladu chce Obec spisovatelů darovat, ani povídky zařazené do publikace nebudou tudíž honorovány.

Inspiraci v Dekameronu už našla mimo jiné i brněnská Husa na provázku, kde Boccacciovy příběhy čtou divadelníci on-line každý den.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 1 hhodinou

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 23 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026
Načítání...