Loketská Aida představí zahraniční operní hvězdy

Loket (Sokolovsko) - Prodanou nevěstou Bedřicha Smetany začal před několika dny na západočeském hradě Loket devátý ročník tradičního operního festivalu Loketské kulturní léto. V jedinečné scenerii pod loketským hradem bude zítra a pozítří uvedena poprvé v historii festivalu "egyptská národní opera", Verdiho Aida v hvězdném obsazení. O týden později pak čekají diváky dva tradiční večery s Dvořákovou Rusalkou.

Giuseppe Verdi (1813-1901) napsal operu na objednávku egyptského místokrále Ismaila I. Velký milovník opery ji objednal při příležitosti otevření Suezského průplavu, dílo ale zadal až po otevření v roce 1869 a opera měla premiéru 24. prosince 1871 v Káhiře.

Příběh etiopské princezny Aidy, uvězněné jako otrokyně na dvoře egyptských faraonů a prožívající svůj tragický milostný vztah k egyptskému vojevůdci, obdařil Verdi svou typicky vroucí hudbou. Vytvořil hudební drama pohádkové fantazie i realistické přesvědčivosti a Aida se stala jedním z nejslavnějších operních děl vůbec.

Loketská premiéra se chlubí jmény hlavních představitelů. Do hlavní role otrokyně Aidy byla obsazena maďarská pěvkyně Czilla Borossová a  egyptského vojevůdce Radamese ztvární Ital Gianluca Zampieri. „Open-air a Aida, to je obtížná kombinace. Někdy prší, je zima a opera je velmi dlouhá. Je to pro pěvce riziko,“ upozornil Zampieri.

„Snažili jsme se nejít jen cestou levného efektu vodění koní, slonů a podobně. Nevyvarovali jsme se ale velbloudovi,“ říká režisér inscenace Martin Otava, režisér několika inscenací ve Státní opeře Praha, který s loketským festivalem spolupracuje od prvního ročníku v roce 2000. Dirigentem operních představení je Jan Chalupecký, kmenový dirigent pražského Národního divadla. V dalších rolích vystupují umělci z Národního divadla a Státní opery.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 14 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 21 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.