Praha - Bouřlivým potleskem a voláním děkovali včera lidé srbskému hudebnímu mágovi Goranu Bregovičovi za hudební zážitek, kterým pro ně byla jeho opera Karmen se šťastným koncem. První "cikánskou" operu plnou divokých rytmů, spontánní energie i emocí představil Bregović v poloprázdném sále Kongresového centra. Mezi zhruba 700 diváky byla i řada jeho krajanů.
Bregović se divákům představil také jako hráč na vířivý buben. Než mohl příběh Karmen začít, musela cikánská věštkyně Kleopatra sehnat herce v televizním konkurzu. Ti jeden po druhém přicházeli, řekli svůj příběh a začali hrát, až se postupně zvuk orchestru rozvinul v ryčném rytmu. Po úvodní písni „Gas, gas, gas, gas“ se už na diváky valila lavina tónů. Jen na krátko ji přerušila porucha na mikrofonu Karmen - diváci ji překlenuli potleskem. „Hlavně mě pohřběte vestoje, abych si mohl skočit, až bude příležitost,“ notovali hudebníci. V závěrečném souboji bojovali sokové o Karmen, kdo lépe zahraje na trumpetu. A příběh končil šťastně svatbou.
Bregović se inspiroval Bizetovou Carmen, nejde však o její doslovnou romskou adaptaci. Při sledování klasické Carmen si podle svých slov uvědomil, že Romové nemají žádnou operu a že by to mohl být opravdový příběh i z dnešní doby. Svou dechovkovou operu mohl pojmenovat i jinak, ale došel k závěru, že osudy jeho postav potřebují Bizetovu operu jako archetyp.
Bizetova Carmen je metaforou lásky a svobody, končí tragicky. Bregović byl ke své hrdince laskavější, proto má jeho dílo podtitul „se šťastným koncem“. Vysvětluje to tím, že Romové milují šťastné konce. Karmen je podle Bregoviče operou chudých, kterou věnoval malým orchestrům. Nejprve ji napsal jako filmovou hudbu, pak přišlo veřejné testování s orchestrem a po odehrání více než stovky repríz projekt dospěl do stadia vhodného pro nahrávku na CD.
