Praha - Národní symfonický orchestr Polského rozhlasu v Katovicích připomene v pražském Rudolfinu 40. výročí činu Ryszarda Siwiece, který se 8. září ve Varšavě upálil na protest proti okupaci a potlačování svobody slova v Československu. Koncert se uskuteční 7. září v Dvořákově síni. Pod vedením mladého dirigenta Łukasze Borowicza a s violistou Ryszardem Groblewskim soubor přednese skladby Karla Husy, Tadeusze Bairda i Ludwiga van Beethovena.
"Koncert a následná vědecká konference, kterou spoluorganizujeme s Ústavem pro studium totalitních režimů, má jednak odvést práci vědeckou a jednak připomenout takové lidi, jako byl Ryszard Siwiec, v médiích," uvedl k zářijovému výročí ředitel Polského institutu v Praze Maciej Szymanowski.
„Národ se dožaduje svobody…“
Siwiec se upálil při slavnosti dožínek před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí. „Posíláte tanky proti Československu jen proto, že se tam národ dožaduje svobody slova a lidé nechtějí žít v strachu,“ zněla jedna z posledních slov šedesátiletého účetního z východopolského Přemyšlu. Po uhašení byl odvezen do nemocnice, kde za čtyři dny zemřel. Po celou dobu zde byl hlídán tajnou policií, které se podařilo jeho tragický čin utajit - všichni účastníci slavnosti byli zavázáni mlčením. V archivech polské Státní bezpečnosti byl nedávno objeven krátký záběr ze stadionu.
Program koncertu
K. Husa: Hudba pro Prahu 1968
T. Baird: Concerto lugubre
L. van Beethoven: Symfonie č. 3 Eroica
V roce 2001 tehdejší prezident Václav Havel přiznal posmrtně Siwiecovi řád Tomáše Garrigua Masaryka prvního stupně. O dva roky později Siwiecova rodina odmítla přijmout státní vyznamenání od polského prezidenta Aleksandra Kwasniewského z postkomunistické strany Svaz demokratické levice. „Vyznamenání od bratrských Čechů a o něco později i Slováků nás potěšilo, ale pokus o ocenění mého otce od bývalého komunisty považuji za špatný vtip,“ řekl Wit Siwiec, nejstarší syn Ryszarda Siwiece.
Siwiec - Palach - Zajíc
I pro rádio Svobodná Evropa zněla zpráva o Siwiecově oběti příliš nepravděpodobně a odvysílalo ji až poté, co vzplála druhá živá pochodeň - Jan Palach. Dvacetiletý student historie se v lednu 1969 upálil na pražském Václavském náměstí. Snažil se tak vyburcovat k odporu proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Za pochodeň č. 2 se pak označil osmnáctiletý středoškolák Jan Zajíc, který se upálil 25. února a který v dopise mimo jiné vyzval český a slovenský lid, aby si „nenechal diktovat, s kým navěky půjde“.
Koncert Hudba pro Prahu 1968. In memoriam Ryszard Siwiec je zároveň slavnostním zahájením mezinárodní historické konference Bezpečnostní aparát, propaganda a Pražské jaro, která v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy začne 8. září.
Živá pochodeň na Stadionu desetiletí
V těchto dnech vychází také první česká publikace věnovaná Ryszardu Siwiecovi s názvem Živá pochodeň na Stadionu desetiletí. Její autor historik Petr Blažek představuje protest otce pěti dětí, který své krajany vyzval k odporu proti totalitnímu režimu. Okolnosti vzniku knihy autor označil za pozoruhodný příběh o návratu lidské paměti.
