Klip týdne: Německo nade všemi. Rammstein ohlašují velkolepý návrat

Minulost, přítomnost i vize budoucnosti – tak nějak by se dala ve zkratce shrnout novinka německých velikánů Rammstein. Na videoklip ke skladbě Deutschland si fanoušci museli počkat dlouhých osm let.

Hned zkraje nutno podotknout, že dlouhé čekání opravdu stálo za to. Devítiminutový blockbuster si nebere servítky a s místy až děsivou a krutou upřímností nahlíží do historie i současnosti a nastiňuje vizi možné budoucnosti německého národa. 

Pod videoklipem je podepsán režisér a grafik Specter Berlin, vlastním jménem Eric Remberg. Ten se zde ujal i role výkonného producenta. Nová skladba pochází z připravovaného alba, jehož vydání je ohlášeno na 17. května letošního roku. 

V mysli rozpolcené, v srdci jednotné

Bitva v Teutoburském lese, v níž došlo ke střetnutí mezi římskými vojsky a germánskými kmeny a jež představuje jednu z nedrtivějších porážek v římské historii, definovala hranice Germánie. Ta je zde, zřejmě záměrně, znázorněna jako žena tmavé pleti, jež postupně provází historií německého národa doprovázena šesticí mužů (členů kapely), střídajících se v různých rolích. 

Postupně tak můžeme vidět divokou zábavu německého podsvětí na začátku 20. století, pád a následný požár vzducholodi Hindenburg, při němž zahynulo 36 osob, církevní představitele brodící se hejnem krys, přinášejících morovou zkázu, přesto však hřešící a hodující na těle Germánie, či záběry z koncentračních táborů odkazující k temné nacistické minulosti. To vše se prolíná se záběry z možné budoucnosti. Stejně jako vizuál shrnující historii Německa pak paralelně hudební doprovod shrnuje historii kapely. 

Vlna kritiky a bouřlivé debaty ještě před premiérou

Asi největší vlnu kritiky vyvolaly právě záběry z koncentračního tábora. Debatu se podařilo rozvířit již po krátké ukázce, jež byla předvojem k chystané premiéře videoklipu. Ostrá kritika zazněla především z řad židovských spolků a organizací, mimo jiné od Ústřední rady Židů v Německu či památníku obětí holocaustu Jad Vašem, který vyzval k respektu památky zavražděných Židů. Někteří představitelé dokonce volají po zákazu a stažení videa.

To má mezitím od své premiéry na YouTube, která proběhla 28. 3. v 18 hodin, na svém kontě již bezmála 17 milionů zhlédnutí a s každým dnem další miliony přibývají. 

Po stránce řemeslné je video mistrovsky zpracováno a nebyli by to Rammstein tak, jak je známe, kdyby s ním nevzbudili vlnu kontroverze. Naživo si je můžete užít při dvojici koncertů, které proběhnou 16. a 17. července v pražském Edenu.

Rammstein je německá industrial metalová hudební skupina, která vznikla v lednu 1994. Členové skupiny pocházejí z bývalé NDR. Rammstein bývají považováni za hlavní představitele hudebního stylu Neue Deutsche Härte s prvky elektronické hudby. Většina textů skupiny je v němčině, zejména na posledních třech albech se však v malé míře objevují i další jazyky (angličtina, francouzština, ruština, jedna skladba je celá ve španělštině). Hlavním autorem textů skupiny je zpěvák Till Lindemann, syn básníka a spisovatele Wernera Lindemanna.
Název skupiny je odvozen od malé vesničky Ramstein-Miesenbach v německé spolkové zemi Porýní-Falc, kde má americké letectvo jednu ze svých základen (na ní je momentálně umístěna 435. letka USAFE). Základna Ramstein byla 28. srpna 1988 dějištěm letecké přehlídky, při které se dvě letadla typu Aermacchi MB-339 z italské akrobatické skupiny Frecce Tricolori při provádění manévru Cardioide (lze přeložit jako probodnuté srdce) srazila ve vzduchu a následný pád jednoho z nich do diváckého prostoru a požár leteckého paliva způsobily neštěstí, které si vyžádalo bezprostředně po havárii 40 lidských životů. Stovky přihlížejících byly zraněny a konečná bilance katastrofy se později vyšplhala na 72 mrtvých. Po této události byla přijata nová bezpečností opatření pro letecké přehlídky, kdy skupiny létají pouze ve vymezeném prostoru mimo sektor diváků, aby se předešlo opakování tragédie z roku 1988. Například text písně Rammstein z alba Herzeleid na tuto katastrofu odkazuje. Richard (kytarista kapely) však tvrdí, že název vymyslel již před neštěstím. Navíc do něj přidal druhé „M“, aby se od onoho místa odlišili (přičemž „Rammstein“ v němčině znamená beranidlo).
Podle skupiny byla pojmenována i planetka 110393 Rammstein, objevená roku 2006. Jméno kapely nese i značka rumu. 
Skupina Rammstein je známá svými pyrotechnickými efekty při koncertech, které bývají většinou beznadějně vyprodány, a patří k nejpopulárnějším kapelám součanosti. Za svou dosavadní kariéru získala bezpočet ocenění. 

Členové: 
Till Lindemann – zpěv
Richard Kruspe – kytara
Paul Landers – kytara
Doom Schneider – bicí
Oliver Riedel – baskytara
Flake Lorenz – klávesy

Zdroj: Wikipedia

Rammstein
Zdroj: ČT24/FB Rammstein

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 11 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...