Je všechno dobrý? Marie Kieslowski se zeptala kolegyň, jaké je být ženou v hudební branži

Nahrávám video
Marie Kieslowski připravila knihu rozhovorů
Zdroj: ČT24

Zpěvačka a pianistka Marie Kieslowski po svém loňském debutovém sólovém albu s názvem Je všechno dobrý? připravila stejnojmennou knihu. V ní texty písní a odkazy k jejich poslechu propojila se sedmi rozhovory. Kolegyně z hudební branže vyzpovídala ohledně toho, jaké je být ženou na hudební scéně.

„Mateřství mi otevřelo můj svět, vhled sama do sebe. Nechci říkat, že děti mi dodaly sebevědomí k tomu, abych mohla tvořit písničky, ale je to někudy provázané,“ cítí Marie Kieslowski. Deska Je všechno dobrý? do značné míry odráží období, kdy měla malé děti.

„Přišlo mi zajímavé ptát se hudebnic, jak to dělaly ony, když měly miminka, jezdily s nimi na koncerty, pak v backstagích kojily, jak se uživily,“ podotýká Kieslowski. O tom, jak jim děti proměnily ambice a kreativitu nebo co jim dodává pocit sebejistoty, hovoří Lenka Dusilová, Markéta Foukalová, Olga Königová, Nikola Mucha, Marie Puttnerová, Bára Ungerová a Klára Vytisková.

Skloubit roli umělkyně a matky považuje Kieslowski za náročné. „To je zajímavé v rozhovorech, že každý to má jinak, ale za mě by to vůbec nešlo, kdybych neměla manžela, který by mě finančně i jakkoliv jinak podporoval,“ přiznává. Kieslowski je vdaná za dokumentaristu Bohdana Bláhovce.

Sexismus nebyl nic neobvyklého

Aniž by to prý původně zamýšlela, díky skladbám částečně reflektujícím její období na mateřské „dovolené“ a následujícím rozhovorům vznikl příspěvek do debaty o pozici ženy nejen na hudební scéně.

„Dospívala jsem na přelomu devadesátých a nultých let. Byla to doba, kdy se muži k ženám často chovali neurvale a sexismus nebyl nic neobvyklého. Sama jsem se mnohokrát vůči nevhodnému chování neohradila a myslela si, že když na tuto ‚hru‘ přistoupím, stoupnu u druhých v ceně. Jenže opak byl pravdou. I některá témata v knize proto tento svět – doufám, že už odcházející – reflektují,“ uvedla hudebnice.

Marie Kieslowski na hudební scéně působí od roku 2010, kdy s Davidem Pomahačem založila duo Kieslowski. Vydali tři studiová alba, z nichž to poslední s názvem Mezi lopatky získalo nominaci na cenu Apollo. Po rozpadu dua působila v projektu Jakuba Königa Zvíře jménem Podzim. S albem Září dosáhla s kapelou na dvě ceny Anděl – za objev roku a v kategorii alternativa a elektronika. Její píseň Je všechno dobrý? byla nominována na cenu české hudební kritiky Apollo za singl roku 2022.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...