Janáčkovy Hukvaldy vyvrcholí středověkou hudbou

Hukvaldy – Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy, který se odehrává v rodišti světoznámého skladatele už po osmnácté, se blíží ke svému konci. Tento rok byly hudební svátky věnované hlavně Janáčkově písňové tvorbě, zazněla i náročná Glagolská mše. Festival do 24. července postupně nabízí patnáct vystoupení, například ve věži hradu nebo v amfiteátru v hradní oboře. Janáček se ke svému kraji a ke svému rodišti vždy hrdě hlásil. Svou tvorbu postavil na místní hudební tradici, kterou postupně přetvořil ve vlastní hudební jazyk, který ho celosvětově proslavil. Přesto, že ve světě patří k nejhranějším českým autorům, v Česku má stále pověst těžko přístupného autora.

Na festivalu zaznělo i jedno ze skladatelových vrcholných děl – Glagolská mše, která je klasickou latinskou mší, zpívanou ale ve staroslověnštině. Hukvaldský rodák, jenž byl známý svou vášnivou povahou, mši pojal po svém. „Když dirigujete jiné mše, ať je to Dvořák, Mozart, Haydn, tak je tam vždycky cítit taková pokora k Bohu a k tomu textu. Jeho přístup, jeho sdělení, je až rebelovské, kdy on se staví jako člověk proti tomu, co nechápe, ale v co věří. Ale přesto se neskloní, zůstává rebelem,“ vysvětluje Stanislav Vavřínek, dirigent Filharmonie Bohuslava Martinů v Brně. K náboženství měl Janáček velmi komplikovaný vztah a kostely přímo nesnášel, což se projevuje na dramatickém výrazu celé mše.

Eva Drlíková, ředitelka Nadace Leoše Janáčka

„Pod svícnem bývá tma. Janáček se sice hraje a studuje, ale myslím, že ještě pořád neoslovil tolik posluchačů, aby dokázal naplnit tolik divadel jako venku.“

V hukvaldském amfiteátru, kde se festival pravidelně koná, ale nezní jen hudba Leoše Janáčka. „Máme tam i hudbu klasicistní, v provedení Janáčkova orchestru, nebo i Collegium 1704,“ podotýká Bohdana Rywiková, předsedkyně Fondu Janáčkovy Hukvaldy. Právě středověkou a barokní hudbou bude festival v následujících dvou víkendech vrcholit.

Nahrávám video

Představitelé fondu již dříve informovali, že skončil spor, kvůli kterému museli pro letošní ročník změnit festivalové logo. „Loni jsme zjistili, že bývalý předseda fondu si bez vědomí členů fondu nechal logo zaregistrovat na své jméno. Nabídl nám, že je můžeme používat, když mu zaplatíme,“ řekl sekretář FJH Pavel Bernatský. Fond se proti registraci odvolal. „V těchto dnech jsme dostali od Úřadu průmyslového vlastnictví potvrzení, že registrace byla zrušena a že je od samého počátku neplatná,“ řekl Bernatský. Vedení FJH se chce pro příští rok vrátit k tradičnímu logu a podniká kroky, aby už v budoucnu žádný spor o vlastnictví ochranné známky nemohl nastat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dostojevského román Bílé noci se stal nečekanou senzací na TikToku

Marcelo Nogueira není příliš zběhlý v klasické literatuře, přesto se i tento sedmadvacetiletý brazilský knižní influencer nechal zlákat románem Fjodora Michajloviče Dostojevského Bílé noci – příběhem z 19. století o lásce a osamění, který se nyní stal nečekanou senzací na TikToku, napsala agentura AFP. Dostojevského příběh snílka, který se při procházce Petrohradem setká s mladou ženou, do níž se šíleně zamiluje, se tak v Brazílii stal bestsellerem téměř 180 let po svém vydání.
před 3 hhodinami

VideoInspiroval Hrabala i underground. Vycházejí poslední Sebrané spisy Ladislava Klímy

Spisovatel a filozof Ladislav Klíma inspiroval řadu dalších umělců, včetně Bohumila Hrabala nebo představitelů undergroundu. Před třiceti lety vyšel první díl jeho spisů v nákladu přes tisíc kusů. Poslední díl jeho Sebraných spisů vychází nyní. Obsahuje překlady dramat, Klímovy divadelní hry i dramata, která napsal spolu s Arnoštem Dvořákem. Například satiru Matěj Poctivý. Jde o kritiku prvorepublikové společnosti, která byla uvedena v Národním divadle v roce 1922. Stažená byla téměř ihned po premiéře. Klíma byl těžký kuřák a alkoholik, který zemřel v roce 1928 v devětačtyřiceti letech na tuberkulózu. Jeho teď už kompletně vydané spisy čítají téměř šest tisíc stran.
před 10 hhodinami

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
včera v 20:05

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.