Jaké je to žít s mámou v base aneb výchova dětí za mřížemi

Praha – Ponuré prostředí českých věznic rozhodně nedodává příliš optimismu. Oddělení ve Světlé nad Sázavou je ale výjimka. Vypadá spíš jako školka, všude se válejí hračky a je slyšet radostný křik dětí. Právě zde si totiž odsouzené matky mohou odpykávat trest ve společnosti svých ratolestí, a nepřijít tak o jeden z nejdůležitějších kontaktů v životě. Jak si ale takové děti žijí? Dokument S mámou v base má premiéru dnes v 18:15 na ČT2.

8 minut
Dokument S mámou v base umožní dětem vyrůstat s trestanými matkami
Zdroj: ČT24

Autorkami časosběrného dokumentu S mámou v base jsou dvě ženy - reportérka České televize Veronika Jonášová a fotografka Jarmila Štuková. Zachytily průběh unikátního projektu, který je ve světě vězeňství velice populární. Na oddělení ve Světlé nad Sázavou je nejmenší, pětiprocentní recidiva ze všech typů ženských věznic v Česku, kde je běžně až 60 procent.

A princip? Do této věznice, kde má každá trestaná se svým potomkem vlastní pokoj, se mohou dostat odsouzené s dětmi do věku tří let (podle zákona do vězení nastupují matky nejdříve tehdy, pokud je ratolesti rok, stejně tak těhotné ženy nastoupí do výkonu trestu později). Ve Světlé tedy matky „sedí“ hlavně za podvody, krádeže nebo zadlužení v souvislosti s drogami.

Rodičky vychovávají své děti za mřížemi a neztrácejí s nimi kontakt. Logicky jsou tedy víc motivované a samotní potomci nejsou ochuzeni o mateřskou lásku, což předchází různým determinacím v pozdějším věku. „Děti se tam mají velmi dobře, jsou se svými maminkami, i to prostředí je hezké a vůbec to nevypadá jako vězení,“ vyvrací možný první odmítavý dojem některých diváků Veronika Jonášová. Zároveň přiznává, že leckdy dokonce musely nepříznivou situaci tak trochu šroubovat, aby prostředí alespoň trochu připomínalo vězení.

Autorky původně natáčely na fotoaparát, který respondentky neznervózňoval tolik jako běžná kamera. „Nebály se pak říkat intimní výpovědi,“ uvedla Jarmila Štuková. Poté, co si na sebe vzájemně zvykly, ale došlo i na skutečnou kameru. Štuková navíc nepřestávala pořizovat fotografie.

Obě dokumentaristky mají v plánu v projektu pokračovat. „Určitě chceme sledovat ty děti, jestli to má vliv na jejich vývoj,“ přiznala Štuková. Snímek je rozdělen do několika dílů, přičemž jeden má půl hodiny. Na všech dílech pracovaly filmařky celý rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...