Glosa: Pražská operní sezona začala exhumací zapomenutých skladatelů

Šestnáct sólistů a orchestr Národního divadla pod vedením svého uměleckého šéfa Petra Kofroně zahájili operní sezonu koncertem pojmenovaným Co Národní divadlo dlouho neslyšelo a asi už nikdy neuslyší. Stejně jako vloni zazněly úryvky skladeb převážně českých autorů, které téměř nikdo nezná a nehrají se. V některých případech se přitom jedná o dobře napsanou muziku, která ustálené klasice z hudebního hlediska dostává a operní repertoár by mohla zpestřit. Kdyby měl někdo odvahu ji uvést.

Jména jako Rudolf Zamrzla, Váša Suk, Boleslav Vomáčka nebo Adolf Piskáček pozřel čas, přestože jejich skladby byly v minulosti nastudovány v Národním divadle. Nebýt Petra Kofroně a jeho záliby v marginalizovaných fenoménech, zůstaly by zřejmě již navždy pohřbené v archívech. Na jeho popud však byly exhumovány, nazkoušeny a provedeny.

Takovou práci je třeba ocenit. A to nejen u orchestru a předních sólistů a hostů Opery Národního divadla, kteří se jí ujali zodpovědně i přesto, že ji zužitkují při jediném vystoupení, ale také u těch, kdo jim notové materiály připravili.

Některá uvedená čísla byla velmi krátká, před čímž Kofroň publikum varoval a vyzval je ke koncentraci. Kupříkladu Maria Kobielska se do šatů oblékla kvůli jediné větě, Ivan Kusnjer se déle klaněl než zpíval. Z tak krátkého úseku nelze pochopitelně skladbu nijak hodnotit, spíše volně asociovat o fragmentárnosti lidské i dějinné paměti.

V delších úryvcích, z nichž některé byly orchestrální, již bylo možné postřehnout kompoziční zdatnost autorů. Působivá byla předehra k 3. jednání opery Malíř Rainer, kterou na začátku 20. století napsal František Picka, nebo árie Vodníka ze stejnojmenného kusu Boleslava Vomáčky v podání Zdeňka Plecha. Nejhlubší dojem v publiku zanechala Petra Alvarez Šimková dramatickým přednesem árie Viviane z opery Merlin Karla Goldmarka.

Zdeněk Plech
Zdroj: Národní divadlo

Selektivní paměť historická

Pointa koncertu však tentokrát nespočívala jen v radosti z hudby, nýbrž i v sugestivní myšlence, že celosvětově známá a uváděná díla nejsou v porovnání s některými zcela zapomenutými kusy o tolik lepší. Proč všichni znají Richarda Wagnera a téměř nikdo netuší, kdo byl Karl Goldmark, „nejslavnější“ z uvedených skladatelů?

Klade se nutkavá otázka, co je tím hybatelem tvorby takzvaných dějin hudby, že část děl se etabluje a část děl se propadne.
Petr Kofroň
umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery

To by snad mohli zodpovědět hudební vědci a historici, kdyby už všichni neumřeli, jak Kofroň poznamenal během jednoho z vtipných, showmanských komentářů, jimiž jednotlivé výstupy uváděl. Je dobře, že Národní divadlo tuto otázku klade nejen zahajovacími koncerty, z nichž se, doufejme, stává tradice, ale i odvážným uváděním méně známých titulů. Zářnými příklady v nedávné minulosti byly skvělý Pád Arkuna Zdeňka Fibicha nebo Nová země Aloise Háby.

Petr Kofroň
Zdroj: Národní divadlo

Soudobá hudba a Wagnerovi v Praze

Ostatně, v plánu Opery Národního divadla pro letošní sezonu je Kofroňův rukopis znovu patrný. Na jaře bude uvedena opera Krakatit, experimentální dílo Václava Kašlíka, jenž se letos nedožívá stého výročí narození. Čapkův zhudebněný román nastuduje Kofroň, režie se ujme Alice Nellis. Tento tvůrčí tandem způsobil jeden z nejbáječnějších hudebních počinů posledních let, když v Psychiatrické léčebně v Bohnicích uvedl Glassovu operu Les enfants terribles.

Premiéru svého hudebního dramatu Žádný člověk, který si u něj Národní divadlo objednalo, uvádí mladý skladatel Jiří Kadeřábek citací nedávno zesnulého Pierra Bouleze: „Vyhoďte operní domy do povětří!“ Novou scénou se proletí pomník masového vraha Josifa Vissarionoviče Stalina, který se ve své nepřítomnosti stále tyčí na Letné. A pak že smrt je řešením všech problémů.

Moderní triptych uzavře experimentální videoopera amerického minimalistického skladatele Steva Reicha Three Tales, která pojednává o vzplanutí vzducholodi Hindenburg, atomových testech na atolu Bikini a klonování ovce Dolly.

Nejočekávanější událostí operního roku je Lohengrin Richarda Wagnera. Ani od něj si však nelze slibovat konformní zážitek, neboť jej zrežíruje gigantova pravnučka Katharina, která svými provokativními inscenacemi rozběsnila řadu konzervativců nejen v Bayreuthu. O jejím loňském Tristanovi psala média po celém světě triumfálně a vzhledem k tomu, že Lohengrina hudebně nastuduje Constantin Trinks, je na místě začít se těšit na červnový vrchol sezony.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
před 3 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 4 hhodinami

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
před 17 hhodinami

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: hudební Srdcovka, mysteriózní Šedá zóna či akční Soukromý život

Režisér filmu Once s Markétou Irglovou John Carney se vrací s novým snímkem nazvaným Srdcovka. I do této komedie obsadil hudebníka – zpěváka Nicka Jonase. Ve francouzském mysteriózním dramatu Soukromý život si Jodie Fosterová zahrála psychiatričku, která si myslí, že její klientka byla zavražděna. Režisér a scenárista Guy Richtie přichází s akčním thrillerem Šedá zóna, v němž se Henry Cavill coby špion pouští do komplikované mezinárodní mise. A Steven Spielberg slibuje v konspirační sci-fi Den odhalení informace o mimozemském životě. V hlavních rolích se objeví Emily Bluntová či Colin Firth.
11. 6. 2026

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
11. 6. 2026
Načítání...