Frida a Diego jsou už v Mexiku

Mexiko - Obrazy nejslavnějšího uměleckého páru Mexika Fridy Kahlo a Diega Rivery se vracejí domů. Jejich malby dva roky putovaly po světových galeriích, nyní jsou znovu k vidění v hlavním městě Mexika. Muzeum Dolores Olmedové oslavilo velký návrat speciální výstavou Prostor Diega a Fridy.

Nahrávám video
Prostor Diega a Fridy
Zdroj: ČT24

Frida Kahlo (*1907) v mládí překonala dětskou obrnu a v patnácti letech nastoupila do léčebného programu. Léčba skončila už za tři roky, kdy byla vážně zraněna při havárii autobusu. Po nehodě strávila více než rok na lůžku, zotavovala se ze zlomeniny páteře, klíční kosti, žeber, pánve, ramena a zranění nohou. Zbytek života strávila v neustálých bolestech. Právě během léčby však začala malovat olejomalby.

Bolest se stala jejím celoživotním tématem. Muzeum v Mexiko City věnovalo námětu utrpení zvláštní místnost. „Místnost patří Fridě a reflektuje tragické okamžiky jejího života. Utrpení, kterému čelila, všechny operace, to, že nemohla mít děti, potraty,“ říká ředitelka sbírek Josefina Garciová. Malířka trpěla i pro zástupy milenek, které musela strpět po boku svého manžela. Sama se stala milenkou revolucionáře Lva Trockého.

Kahlo malovala ve stylu původní mexické kultury, kterou mísila s prvky realismu, symbolismu a surrealismu. Vytvořila 143 maleb, z nichž 55 jsou osobité autoportréty. Na otázku, proč jich tolik maluje, odpověděla: „Protože jsem tak často sama, protože já jsem subjekt, který znám nejlépe.“ Zemřela 13. července 1954.

Frida Kahlo a Diego Rivera
Zdroj: ČTK/ullstein-author

Diego Rivera (*1886) se proslavil mistrnými malbami na zdi a otevřené plochy, na kterých oslavoval mexickou historii, zejména pak mexickou revoluci. Inspiraci našel v mayské a aztécké kultuře, jako komunista ale do svých výrazně barevných děl přidával též dělníky nebo Lenina. Za život namaloval Rivera stovky murálů, k nejznámějším patří zakázka pro ministerstvo školství v Mexico City, kde na zhruba 120 freskách pracoval šest let.

V roce 1927 byl Rivera pozván do tehdejšího Sovětského svazu, kde mu ale zakázku na malbu nakonec zrušili, údajně kvůli jeho pohrdavému vyjádření o Stalinovi. V roce 1929 byl vyloučen z komunistické strany Mexika. Zemřel na selhání srdce ve svém ateliéru v Mexiku 24. listopadu 1957, tři roky po své osudové ženě Fridě.

Slavný pár celosvětově proslavil filmový portrét Julie Taymorové z roku 2002. Exotickou a extravagantní Fridu ztvárnila Salma Hayeková, jejího muže Alfred Molina.

Obsáhlou výstavu o mexické ikoně letos připravilo i muzem v Římě

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...