Rodák z Johannesburgu, režisér a scenárista Neill Blomkamp, je sociální cíťa. S tím se holt musíte smířit, když si budete chtít užívat jeho úžasné, spektakulární opusy, jejichž sci-fi vizuál vás převálcuje, pohltí a vyvrhne ve stavu, kdy budete nějaký čas pro jiný filmový design nepoživatelní. District 9, kterým před čtyřmi roky debutoval, bylo zjevení, jež položilo na lopatky svorně filmové kritiky, publikum i oscarové porotce, kteří na jeho jihoafrickou adresu poslali čtyři nominace. Elysium mělo rozhodnout, zdali se jednalo o geniální úlet, nebo skutečně potvrdit nástup nového, filmařského génia.
Když skousnete schematický ideologický rámec, jež z Elysia činí sociální sci-fi o vesmírném třídním boji mezi bohatými a chudými, můžete dospět k závěru, že Blomkamp jako režisér v zásadě nezklamal a po oslnivém startu vystřihl svým druhým celovečerákem velice slušnou žánrovku, která v lecčems na jeho debut navazuje. A také potvrzuje, že je lepším režisérem nežli scenáristou.
V Districtu dokázal, že umí i za málo peněz vyloudit hodně nepřeslechnutelné muziky, v Elysiu se nerozklepal před daleko větším rozpočtem (nějakých 115 milionů dolarů), ale smysluplně ho investoval zejména do kontrastního a působivého vizuálu dvou světů (i když Matt Damon také nebyl zadarmo), které vyhroceně rozdělily lidstvo na bohaté a chudáky. Ti první pro sebe (a pravděpodobně za svoje peníze) vybudovali gigantickou a komfortní orbitální stanici Elysium, která jim umožňuje držet dál luxusní životní styl. Ti druzí, uvěznění v příkrovu špíny a chorob zdevastované Země, se snaží hustým závojem smrdutého smogu alespoň zahlédnout zářící siluetu Elysia, kroužícího kolem jejich hnijící planety jako signál naděje, na kterou nemohou nikdy dosáhnout.
Výchozí postavení pronásledovaných hrdinů obou Blomkampových spektáklů není zas až tolik vzdálené. V Distriktu 9 je pořádán hon na muže, jehož DNA se po nakažení mimozemským virem stala klíčem k tajemství emzáckých technologií. V Elysiu je lovený holohlavý, brutálně osvalený a smrtelně ozářený Matt Damon alias hustý sirotek Max, který má pro změnu v hlavě otisknutý klíč k ovládnutí Elysia. Tenhle pozemský looser ví, že mu zbývá jen pět dní života a jedinou nadějí na záchranu je nějak se prodychtit do všeudzdravujících buněk Elysia. Ale postupně mu dochází, že je ještě něco víc nežli jeho vlastní život, o co je třeba usilovat, a že Elysium není jen něco, k čemu je možné jen beznadějně vzhlížet. Pochopí, že je to cíl, jenž je třeba dobýt, aby mohl být nabídnut všem nemocným, ukoptěným a ke zmaru odsouzeným, včetně jedné malé holčičky, která má leukémii, jež je na odepsané Zemi nevyléčitelná.
Tohle se ovšem snadněji řekne, než udělá, neboť elitní Elysium je proti smrdutým vetřelcům z chátrající Země chráněno sofistikovaným a účinným bezpečnostním systémem, který má v nelítostných rukou tajemnice, čúza Rhodesová (studená diktátorka Jodie Fosterová), pro kterou nějaký ten obyčejný život pozemských imigrantů nemá valnou cenu. K ruce má armádu robotických poldů, dokonalou obranu vzdušného prostoru orbitální megastanice a hlavně drsného vidláka agenta Krugera (jihoafrický objev z Districtu 9, skvělý Sharlto Copley), kterýžto zabiják a úchyl sice operuje ve druhém sledu, ale patří mezi jednu z nejvýživnějších figur, která akceleruje agresivní drive Elysia a nepostrádá i jisté záporácké kouzlo. S protagonisty téhle přesilovky to Max určitě nebude mít lehké, nezaskočí-li je něčím, s čím absolutně nepočítali.
Neil Blomkamp se vrátil a znovu potvrdil vysokou kvalitu, doprovázenou pocitem, že by se měl dále věnovat zejména režii a nenutit se vždy a za každou cenu do scénáře. Jeho futuristické vize jsou stejně exkluzivní a originální, jako bladerunnerovsky jeté a oprýskané, a nasazený digital je zcela podřízen maximální snaze po autenticitě a realističnosti. Opulentní vizuál s blockbusterovými parametry je sugestivní i spektakulární a vzbuzuje ve vás nijak zvlášť příjemný pocit, že svět nedaleké budoucnosti roku 2154 (kam je děj situován) by nějak takhle klidně mohl vypadat.
Akce, které jsou do něj zasazeny, mají grády, spád a dostatečně brutální a krvavý backdround, kamera Trenta Opalocha je znepokojivě sugestivní, střih žene snímek nezadržitelně kupředu a soundtrack Ryana Amona mu dává další dramatickou dimenzi. A toho všeho je proklatě zapotřebí, neboť scénář, který rozhodně nepatří mezi výrazné složky snímku, nabízí jen vlažně načrtnutou a vcelku předvídatelnou story, která nenabízí žádné zásadní zvraty a nezadržitelně směřuje k patetickému a klišoidnímu happy endu.
Modelově kladných figur tu vskutku není mnoho (bývalá Maxova kámoška a její nemocná dcera) a jsou poněkud fádní a odevzdaně bezmocné. Se svojí gangsterskou minulostí pak mezi jednoznačné klaďasy nepatří ani Damonův zaťatý Max, který se většinu filmu snaží jen o to, aby tak brzo neumřel (čemuž se zase nelze tolik divit). Jeho finální prozření je ale vůči tomu, co předvádí předtím, poněkud nevěrohodné, účelové a papírem šustící. A tak, kromě Blomkampovy vynalézavé a sevřené režie, zachraňují kredibilitu Elysia spíše záporáci, v čele s charismatickým zabijáckým hajzlem Sharltem Copleyem, který vnáší do příběhu i jistý (tolik potřebný) odlehčující nadhled a s přehledem na body vítězí nad zkušenou, ale poněkud jednorozměrnou bestií Jodie Fosterovou či Williamem Fichtnerem, který má kliku, že natáhne brka dřív, než začne být zřejmé, že vlastně nemá příliš co hrát.
Spektakulární orgie, jisté filmové řemeslo, něco cyberpunku, mozkový download, mírné reminiscence na Total Recall a Terminátora, skvělé, reál dokonale imitující speciální efekty z dílny ILM a Image Engine, hranatý Matt Damon, elegantní Jodie Fosterová a houmlesácký Sharlto Copley, tohle všechno je Elysium. Ale také béčkový scénář, s jen nahrubo naskicovanými charaktery, vlažnou a nefungující (protože odbytou) love story a iritujícím finále, vizionářsky nabízejícím ničím nepodložený a ideologicky zprofanovaný blahobyt pro všechny a pro nikoho.
S jistou nadsázkou řečeno, artové sociální drama, mainstreamově překlopené do blockbusterového aranžmá. Takové je Elysium, kvalitní filmařina, naředěná řídkým scénářem, další „dirty sci-fi“ podle Blomkampa, od něhož jsme možná čekali přece jen o něco víc. Ale znáte to, naplňovat přehnaná očekávání (která právem vzbudil) je vždycky obtížné. Možná, až pro něj příště někdo napíše opravdu dobrý scénář…
ELYSIUM. USA 2013, 109 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie a scénář: Neill Blomkamp. Kamera: Trent Opaloch. Hudba: Ryan Amon. Hrají: Matt Damon (Max), Jodie Fosterová (Delacourtová), Sharlto Copley (Kruger), Alice Bragaová (Frey), Diego Luna (Julio), Wagner Moura (Spider), William Fichtner (Carlyle). V kinech od 29. srpna 2013.
