Duši střední Evropy odnesl Dunaj. Zemřel spisovatel Esterházy

Zemřel jeden z nejznámějších současných maďarských spisovatelů Péter Esterházy. Bylo mu 66 let. Oznámila to tisková agentura MTI s odvoláním na informace od literátovy rodiny a nakladatele. Podle nich Esterházy podlehl ve čtvrtek odpoledne rakovině slinivky břišní.

Esterházy je pokládán za významného reprezentanta postmoderní středoevropské prózy. Ve svých textech opomíjel tradiční atributy klasického románu či povídky a své vášnivé i ironické úvahy sám označoval především za maďarské. Uplatnil se i jako scénárista a některá jeho díla byla též zfilmována.

Esterházy byl výborným jazykovým ekvilibristou se zálibou ve využívání techniky citací z veškeré literatury, která kdy byla napsána. V jeho textech lze najít i ironické účtování s komunistickou tajnou policií.

Pozoruhodná pocta Hrabalovi

Výrazné sympatie k české kultuře potvrdil jak výrokem „je sympatičtější pěkně po česku udělat pár piv, než trojčit u vína po velkouherském způsobu“, tak hlavně románem Hrabalova kniha z roku 1990, inspirovaném tvorbou i životem českého spisovatele.

V roce 2002 ji vydalo pražské nakladatelství Havran v překladu Milana Navrátila spolu s povídkou na hrabalovské motivy Chcete vidět zlatou Budapešť? Kniha patří k nejpozoruhodnějším poctám, jichž se Hrabalovi v zahraničí dostalo.

Nahrávám video

Literární scénu oživil Esterházy i knihou Malá maďarská pornografie (1984, česky 1992). Dílo není pornografické ani v náznacích, ale Esterházy byl díky němu označen za mistra světa v ironii. Vedle socialistické reklamní chvály kvalit vozu značky Trabant zde na úvod citoval výpověď z Kunderových Směšných lásek o Slovenkách, které ve chvílích největšího blaha říkají „joj“.

Za další román, Harmonia caelestis z roku 2000, dostal jako vůbec první laureát Maďarskou literární cenu pro autora nejlepšího maďarského díla roku. Česky kniha vyšla v roce 2013. Dílo považují literární kritici za autorovo opus magnum.

Hrabě Péter Esterházy von Galanta se narodil 14. dubna 1950 v Budapešti.

Jeho dědeček Moric Esterházy byl v roce 1917 krátce maďarským premiérem. Rodině komunisté zkonfiskovali majetek a Esterházy vyrůstal v zapadlé vísce téměř jako ve vyhnanství. Coby potomek významného maďarského šlechtického rodu se ale později odmítl účastnit procedur obdobných českým restitucím.

Na univerzitě v Budapešti vystudoval matematiku a psát začal v 70. letech. Od té doby byl znám jako velice plodný autor a publicista na volné noze.

Onemocnění rakovinou spisovatel oznámil veřejnosti loni v říjnu. Letos v červnu otevřel knižní veletrh v Budapešti, kde představil své poslední dílo Deník slinivky břišní, věnované jeho boji se zákeřnou chorobou.

Péter Esterházy
Zdroj: Zoltan Balogh/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
před 5 hhodinami

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
před 16 hhodinami

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
před 23 hhodinami

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.