Praha – Román Lvíče jeho autor Josef Škvorecký označil za "pokleslý žánr k vylíčení věcí, které nejsou důležité" a také jako moralitu o "cynismu z bezmoci pod vládou totalitní zvůle". Literární předlohy se při psaní scénáře držela také Viktorie Čermáková, která hru, jež podle něho vznikla, i režírovala. Uvede ji v premiéře dnes večer Divadlo Komedie. "Je to román s detektivní zápletkou, ve kterém hrdina pátrá po tom, kdo je slečna Stříbrná, a nakonec přijde na to, kdo je on sám," shrnula Čermáková obsah hry.
V parné letní atmosféře prázdninové Prahy 60. let potkává mladý redaktor a sukničkář Karel Leden záhadnou slečnu Stříbrnou. Kvůli ní je ochoten všeho nechat, ona mu ale otřese sebevědomím, když dá přednost jeho kamarádovi.
Hostující režisérka Viktorie Čermáková se do Divadla Komedie vrátila po šesti letech. Původně byla členkou hereckého souboru, tehdy pod vedením Michala Dočekala. Jak adaptaci Škvoreckého detektivního románu pojala, naznačuje představitel hlavního hrdiny Roman Zach: „Je tam sex, přátelství a jeho konec ve střihových emotivních rovinách … všechno je střihové, klipovité, snad šikovně udělané.“
Lvíče jako zrcadlo
Lvíče je nejen hrou s detektivní zápletkou, ale také poselstvím o stavu československé společnosti šedesátých let. „My, tedy moje generace, jsme se bolševického režimu jen tak lehce dotkli. Naše výpověď je transparentní, protože vyprávíme o něčem, co jsme opravdu zažili skrze své rodiče,“ domnívá se Zach.
Stejně jako Škvoreckého Tankový prapor nebo Prima sezona byl i román Lvíče zfilmován. V roce 1969 pod názvem Flirt se slečnou Stříbrnou s Janem Kačerem a Marií Drahokoupilovou v hlavních rolí. „Vycházíme záměrně z literární předlohy, ne filmového scénáře,“ říká ale představitelka hlavní ženské role Gabriela Míčová.
