Praha - „Zde vyrůstal zpěvák Jiří Schelinger a učil hře na kytaru jeho otec Josef,“ píše se na pamětní desce, která je od dnešního dne umístěna na domě v Čestmírově ulici v Praze-Nuslích, v němž populární zpěvák vyrůstal. Reliéf Schelingerova obličeje vytvořil akademický sochař Pavel Míka. Odhalení pamětní desky předcházelo vzpomínkovému koncertu, který dnes večer v pražském klubu Retro Music Hall připomene Schelingerovy nedožité šedesátiny. K výročí zpěvákova narození zároveň Suprahon vydává soubor trojCD se Schelingerovými písněmi.
Desku za přítomnosti zhruba dvou set lidí odhalil jeho bratr Milan. Na jednoho z nejvýznamnějších představitelů tuzemského hard rocku zavzpomínal i kytarista Radim Hladík. „Děkuju vám, že jste si vzpomněli,“ řekl Milan Schelinger s dojetím. Prohlásil, že by se na památku bratra rád něčeho napil, ale „má toho ještě hodně před sebou“. Na mysli měl koncert v pražském klubu Retro Music Hall, kterým dnes večer vzpomínka na zpěváka pokračuje.
Kromě Milana Schelingera a jeho skupiny vystoupí souputníci Jiřího Schelingera i přední čeští zpěváci a dětský pěvecký sbor Řetízek. Nebude chybět ani promítání dobových videoklipů. V rámci večera bude pokřtěno 3CD a také předána diamantová deska za celoživotní dílo a více než milion prodaných nosičů s nezaměnitelně chraplavým hlasem Jiřího Schelingera.
Schelinger se narodil 6. března 1951 v Bousově nedaleko Čáslavi, vyrůstal v Praze a v 70. letech se stal jedním z představitelů tuzemského hard rocku. "Pro mě to byl skutečně první hardrockový zpěvák,„ dodává k Schelingerovu významu v československém hudebním rybníčku publicista Petr Korál. “Protože hard rock se tu v té době sice samozřejmě hrál, ale jediný Jiří Schelinger se skupinou Ringo Čecha nebo později s tou vlastní měli umožněno dělat hard rock na profesionální úrovni. Všichni ostatní hráli jenom venkovské tancovačky."
Schelingerův nenapodobitelný chraplavý hlas se dokázal uplatnit v jakémkoliv žánru včetně středního proudu, blues nebo swingu. Na jednu stranu písněmi Což takhle dát si špenát, René, já a Rudolf či Dráty pletací patřil do středního proudu, kromě toho ale stál u zrodu české hardrockové scény a mnohé folkové příznivce oslovil jeho nejznámější hit Holubí dům. Natočil ho s kapelou Karla Šípa Faraon.
Období Schelingerovy slávy ale začalo až po nabídce od přičinlivého hitmakera Františka Ringo Čecha. V roce 1975 mu vyšlo první LP Nemám hlas jako zvon, kde se ještě prezentoval spíše jako interpret středního proudu. V roce 1977 vychází album Hrrr na ně… a na desce už vládne autorské duo Schelinger-Čech. Patrně nejlepší tuzemské rockové uskupení 70. let následně vydalo kritikou příznivě přijaté album Nám se líbí (1979).
Začátkem 80. let dává Schelinger sbohem žvýkačkovému popu. Chce natočit desku vlastních písní, inspirovanou tvrdým rockem svých oblíbenců, kapel Deep Purple nebo Black Sabbath. Pouští se do práce na albu Zemětřesení, uprostřed jejího natáčení ale tragicky zahynul.
Zabil se skokem z bratislavského mostu do Dunaje 13. dubna 1981. Tělo třicetiletého zpěváka se našlo až měsíc po skoku do řeky, ale nebylo identifikováno nikým z rodiny. Schelingerova smrt je dodnes zahalena nejasnostmi. Údajně se k nebezpečnému skoku nechal vyprovokovat furiantskou sázkou. Podle jiné verze za jeho smrtí stála tehdejší Státní bezpečnost, která s nelibostí sledovala jeho kontakty s představiteli nezávislé kultury.
