Jeho smyslem je pouze radost a krása. Je naprosto zbytečný a nepotřebný pro všechny, kromě samotného autora. Tak mluví bulharský umělec Christo o svém aktuálním projektu na jezeře Iseo poblíž italského Milána. Návštěvníkům nabízí doslova chůzi po vodní hladině.
Nejlépe je Christovo dílo vidět z výšky, lidé si ho ale nejvíc užijí, když po něm kráčí. „Není to žádná propaganda, nenese žádné poselství, nic takového, je to jenom o pocitu. Musíte to dílo vidět, cítit, pohybovat se s ním a vnímat ho všemi smysly,“ konstatoval umělec.
Tříkilometrová procházka vede z pobřežní vesnice Sulzano na dva ostrovy. Pod nohama chodců má jen 35 centimetrů tloušťky a pružně reaguje na vlny. Ponton vytváří celkem 220 tisíc plovoucích plastových kostek z polyetylenu, které skládal umělcův tým dohromady od loňského září.
Povrch navíc pokrývá látka, která mění barvu podle aktuálního světla. „Je to vzrušující. I když možná víc se zajímají turisté než místní lidi. Ti mají asi trochu obavy, co ta akce v okolí spustí,“ podotkla jedna z místních obyvatelek Mandy Zoquaová.
Dílo může znamenat zisk pro zdejší podnikatele. „Přinese to městu závan svěžího vzduchu, prospěje to hoteliérům a obchodníkům. Jen je škoda, že tu dílo bude tak krátce,“ poznamenal důchodce Guerini Amabile.
Instalace zůstane na jezeře jen do třetího července, Sulzano proto očekává až půl milionu turistů. Podobně dočasné a zároveň čistě estetické a emotivní byly i starší Christovy projekty - třeba německý Reichstag, zahalený do stříbrné fólie, nebo vinylová stezka v newyorském Central Parku.
„Krátké trvání instalace je součástí dynamiky celého projektu. Zamýšleli jsme ho právě jako krátké vyvrcholení několikaleté práce,“ říká Christo.
Vstup na molo je zdarma. Na místě jsou přitom připraveni dobrovolníci, kteří vyloví z jezera ty, kdo chůzi po houpající se hladině nezvládnou.
