Praha - Smíchovská MeetFactory se dočkala koncertu baltimorského elektronického experimentátora Dana Deacona. Ten si Prahu zvolil jako první zastávku na svém evropském turné k nedávno vydané desce America. Smíchovský klub sice nakonec nebyl ani zdaleka vyprodán, ale kdo dorazil, nelitoval. Deacon natěšené publikum rozžhavil jak hudbou, tak i slovem.
Dan Deacon se v Praze objevil už potřetí a vzhledem k tomu, jaké renomé si tady jeho předchozí živá vystoupení vysloužila, dala se očekávat po strop narvaná MeetFactory. Jenomže hlasy, jež se nechávaly již dopředu slyšet, že Deacona si tentokrát nechají s klidem ujít, zřejmě nebyly tak ojedinělé, jak jsem se domníval. A v úterý večer tak bylo ve smíchovském klubu v lepším případě poloprázdno.
Baltimorský muzikant se ale nenechal rozhodit a naplnil asi všechna očekávání, s nimiž jsem do MeetFactory dorazil, včetně moderování taneční zábavy á la rekreace ROH. (Alespoň tak jsem si ji vždy představoval na základě vyprávění rodičů a toho, co mi uvízlo v paměti z nezapomenutelné filmové série o Andělovi na dovolené). Ale popořádku.
Semafor, lebka a dva bubeníci
Jestli je Dan Deacon něčím známý, je to právě jeho živá show. Praha byla Deaconovou první zastávkou na evropském turné k poslední desce America. Zatímco naposledy v Česku vystupoval sám, tentokrát si s sebou přivezl hned dva bubeníky, kteří tvrdili muziku.
Dan Deacon nerad vystupuje na pódiu všem na očích, ale radši hraje - hodně netradičně - přímo mezi lidmi. Ani jeho úterní koncert nebyl výjimkou. Na scéně se tak vyjímali oba bubeníci, zatímco se Deacon se svoji aparaturou tlačil dole mezi lidmi.
Prostoru dominovala tak trochu do-it-yourself působící světelná souprava tyčící se nad Deaconem. Něco mezi semaforem a modlou s lebkou na vršku. Pravdou je, že potemnělá MeetFactory, kterou pročesával jen zelený stroboskop ukrytý uvnitř lebky, měla úplně jinou atmosféru. A ta se skvěle hodila k divokým Deaconovým skladbám a zběsilému tančení, ke kterému člověka nutí.
Zručný animátor
Baltimorský experimentátor neodstartoval koncert první skladbou, jak by se dalo čekat, ale jal se přítomné, kteří se sešikovali kolem něj v hustém davu, bavit slovem. Existují různé způsoby, jak navnadit publikum. Dan Deacon si s lidmi rád hraje, a tak natěšený dav instruoval, kterak si pokleknout s levou nohou za pravou, ukazovat na strop do místa, které nejlépe reprezentuje vaší odvahu, a spoustu dalších věcí. No a překvapivě to fungovalo. Sotva domluvil a ozvaly se první tóny, všichni propukli v bujarý tanec.
Zní to zvláštně a snad i paradoxně, ale hudbu na Deaconově koncertu nemá smysl nějak hlouběji popisovat. Deacon prostě hraje své typické veselé elektronické hudební koláže, když zpívá, tak jen hlasem prohnaným nejrůznějšími efekty, no a publikum se skvěle baví a tančí. Nic víc, nic míň.
Jedinečná je ale ona show kolem. Snad není pauza mezi skladbami, kterou by Deacon nevyužil k nějaké hře s lidmi. Jednou je nechá rozestoupit a uspořádá taneční soutěž, podruhé určí mužstva a kapitány, kteří ostatním předcvičují, jindy nechá všechny obíhat kolem dokola sálu.
Osobně si obvykle nijak zvlášť neužívám, když mi někdo organizuje zábavu a radí mi, co dělat. A tak jsem se v MeetFactory držel spíš stranou. Kdo ale chtěl, hrál si a soudě dle širokých úsměvů na tváři se i dobře bavil.
