David Attenborough: Kdo se nezajímá o přírodu, neporozumí světu

Legenda dokumentů o přírodě a bojovník proti změnám klimatu David Attenborough získal své první ocenění za černobílý snímek, to poslední za film ve 3D. Teď, v devětaosmdesáti, stopuje predátory a jejich kořisti. Nový cyklus Hunt (Lov) začala v listopadu vysílat BBC. O přírodě a její záchraně si s Attenboroughem při té příležitosti povídal Petr Vizina.

V dětství jsme zvířaty fascinovaní. Časem se okouzlení ztrácí – a vaše filmy nám tu fascinaci připomenou. Jaký musí být dokument o přírodě, aby diváka fascinoval?

Musí ukázat zvířata co nejvíc zblízka. To je podle mého velmi důležité. Zároveň nesmí filmaři svět přírody rušit, nesmí do něj příliš zasahovat. Děti svět přírody přitahuje. Každé dítě, které jsem kdy potkal, už ve věku čtyř pěti let bylo fascinované i těmi nejobyčejnějšími tvory. Samozřejmě, postupem času, jak člověk dospívá, nachází zalíbení v dalších věcech, tato generace třeba ve všemožné elektronice. Kdyby však lidé ztratili zájem o svět přírody úplně, přišli by o obrovský zdroj radosti, potěšení a také informací. Víc než to: ztratili by schopnost porozumět světu, v němž žijeme.

Při sledování vaší nové série o dravcích diváka ohromí, jak dokonale dokážeme zvířata nafilmovat. Zároveň jsou ale tyto druhy v čím dál větším ohrožení. Není to paradox?

Nevím, jestli je tu spojitost, ale vím, že to první může pomoci druhému. Protože zvířat skutečně ubývá. A lidská populace se zároveň zvětšuje. Zvířata jsou ovšem na člověku závislá. Dokážeme zvířata podporovat i ničit. Považuji za jednu z úloh přírodovědných filmů udržovat diváky po celém světě v kontaktu se světem přírody. Pokud tomuto světu přestaneme rozumět, přestaneme také chápat, jak je důležitý. Nebudeme vědět, jak jej ochránit. Svět přírody je samozřejmě to nejvzácnější, co máme. Sami jsme na přírodě závislí.

Nedávno vás americký prezident Barack Obama pozval do Bílého domu a ptal se vás, jak můžeme zachovat planetu. V jakém bodě se tato debata nyní nachází?

Myslím, že nám teď – a když říkám nám, myslím celý svět – začíná naše situace docházet. Ve Spojených státech, kde je vůči tomuto tématu dodnes spousta opačných názorů, ještě nedávno málokdo pokládal změny klimatu za výsledek lidské činnosti.  Spojené státy jsou přitom na tom stejně jakou spousta dalších zemí, tedy nastal čas jednat. Ovšem velmi důležitou změnou je už pouhý fakt, že mě prezident Obama požádal o názor v této věci, že sám vyjádřil, jak je znepokojen. Jistě, Obamovo období ve funkci spěje ke konci. Nicméně doufám, že prezidentův vliv přesáhne dobu jeho úřadu.

Je podle vás důležité nabídnout v reakci na globální oteplování spíš pozitivní opatření, třeba levnější energii, než omezení a restrikce?

Za mnoho problémů, kterým na planetě čelíme, mohou klimatické změny. A tyto změny zase souvisejí s tím, jak získáváme energii. Tedy většinou spalováním uhlíku tím či oním způsobem. Kdybychom přišli na způsob, jak tento způsob ekonomicky nahradit a zlevnit, potom najdeme řešení spousty problémů. Jsme toho schopni. Víme, že dokážeme čerpat energii ze slunečního záření přímo, a pokud zlepšíme způsob, jak energii získat, přenášet a skladovat - a to vše levněji než za cenu energie získané z uhlíku -, potom jsme ušli k řešení problému dlouhou cestu.

Co vám dává optimismus pro život planety, zvířat i lidského druhu? A jak si vlastně budoucnost představujete?

V mém případě nejde o bezbřehý optimismus, jsou tu obrovské problémy a nebezpečí a já nepochybuji, že svět přírody se za několik dalších dekád stane ještě zbídačenějším. Nevyhnutelně, jednoduše kvůli růstu lidské populace. Musíme udělat něco pozitivního, jako homo sapiens celého světa, abychom zastavili změny, které nás jinak zahubí. Myslím, že jsme toho schopní, že existují způsoby, jak zbrzdit škody, které pácháme, ale musíme přesvědčit svět, že existují. Jedním z velmi důležitých způsobů, prvků v tom je, že lidem ten svět přírody vlastně ukážeme takový, jaký je. Protože dokud jej neuvidí a alespoň částečně mu neporozumějí, v žádném případě se jich to nedotkne. A my potřebujeme, aby celá světová populace chápala, v čem tkví náš problém.

Poslechněte si celý rozhovor, v němž se k Davidu Attenboroughovi připojil i producent Alastair Fothergill:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
26. 9. 2026‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.