David Attenborough: Kdo se nezajímá o přírodu, neporozumí světu

Legenda dokumentů o přírodě a bojovník proti změnám klimatu David Attenborough získal své první ocenění za černobílý snímek, to poslední za film ve 3D. Teď, v devětaosmdesáti, stopuje predátory a jejich kořisti. Nový cyklus Hunt (Lov) začala v listopadu vysílat BBC. O přírodě a její záchraně si s Attenboroughem při té příležitosti povídal Petr Vizina.

V dětství jsme zvířaty fascinovaní. Časem se okouzlení ztrácí – a vaše filmy nám tu fascinaci připomenou. Jaký musí být dokument o přírodě, aby diváka fascinoval?

Musí ukázat zvířata co nejvíc zblízka. To je podle mého velmi důležité. Zároveň nesmí filmaři svět přírody rušit, nesmí do něj příliš zasahovat. Děti svět přírody přitahuje. Každé dítě, které jsem kdy potkal, už ve věku čtyř pěti let bylo fascinované i těmi nejobyčejnějšími tvory. Samozřejmě, postupem času, jak člověk dospívá, nachází zalíbení v dalších věcech, tato generace třeba ve všemožné elektronice. Kdyby však lidé ztratili zájem o svět přírody úplně, přišli by o obrovský zdroj radosti, potěšení a také informací. Víc než to: ztratili by schopnost porozumět světu, v němž žijeme.

Při sledování vaší nové série o dravcích diváka ohromí, jak dokonale dokážeme zvířata nafilmovat. Zároveň jsou ale tyto druhy v čím dál větším ohrožení. Není to paradox?

Nevím, jestli je tu spojitost, ale vím, že to první může pomoci druhému. Protože zvířat skutečně ubývá. A lidská populace se zároveň zvětšuje. Zvířata jsou ovšem na člověku závislá. Dokážeme zvířata podporovat i ničit. Považuji za jednu z úloh přírodovědných filmů udržovat diváky po celém světě v kontaktu se světem přírody. Pokud tomuto světu přestaneme rozumět, přestaneme také chápat, jak je důležitý. Nebudeme vědět, jak jej ochránit. Svět přírody je samozřejmě to nejvzácnější, co máme. Sami jsme na přírodě závislí.

Nedávno vás americký prezident Barack Obama pozval do Bílého domu a ptal se vás, jak můžeme zachovat planetu. V jakém bodě se tato debata nyní nachází?

Myslím, že nám teď – a když říkám nám, myslím celý svět – začíná naše situace docházet. Ve Spojených státech, kde je vůči tomuto tématu dodnes spousta opačných názorů, ještě nedávno málokdo pokládal změny klimatu za výsledek lidské činnosti.  Spojené státy jsou přitom na tom stejně jakou spousta dalších zemí, tedy nastal čas jednat. Ovšem velmi důležitou změnou je už pouhý fakt, že mě prezident Obama požádal o názor v této věci, že sám vyjádřil, jak je znepokojen. Jistě, Obamovo období ve funkci spěje ke konci. Nicméně doufám, že prezidentův vliv přesáhne dobu jeho úřadu.

Je podle vás důležité nabídnout v reakci na globální oteplování spíš pozitivní opatření, třeba levnější energii, než omezení a restrikce?

Za mnoho problémů, kterým na planetě čelíme, mohou klimatické změny. A tyto změny zase souvisejí s tím, jak získáváme energii. Tedy většinou spalováním uhlíku tím či oním způsobem. Kdybychom přišli na způsob, jak tento způsob ekonomicky nahradit a zlevnit, potom najdeme řešení spousty problémů. Jsme toho schopni. Víme, že dokážeme čerpat energii ze slunečního záření přímo, a pokud zlepšíme způsob, jak energii získat, přenášet a skladovat - a to vše levněji než za cenu energie získané z uhlíku -, potom jsme ušli k řešení problému dlouhou cestu.

Co vám dává optimismus pro život planety, zvířat i lidského druhu? A jak si vlastně budoucnost představujete?

V mém případě nejde o bezbřehý optimismus, jsou tu obrovské problémy a nebezpečí a já nepochybuji, že svět přírody se za několik dalších dekád stane ještě zbídačenějším. Nevyhnutelně, jednoduše kvůli růstu lidské populace. Musíme udělat něco pozitivního, jako homo sapiens celého světa, abychom zastavili změny, které nás jinak zahubí. Myslím, že jsme toho schopní, že existují způsoby, jak zbrzdit škody, které pácháme, ale musíme přesvědčit svět, že existují. Jedním z velmi důležitých způsobů, prvků v tom je, že lidem ten svět přírody vlastně ukážeme takový, jaký je. Protože dokud jej neuvidí a alespoň částečně mu neporozumějí, v žádném případě se jich to nedotkne. A my potřebujeme, aby celá světová populace chápala, v čem tkví náš problém.

Poslechněte si celý rozhovor, v němž se k Davidu Attenboroughovi připojil i producent Alastair Fothergill:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026

VideoFilmové premiéry: hudební Srdcovka, mysteriózní Šedá zóna či akční Soukromý život

Režisér filmu Once s Markétou Irglovou John Carney se vrací s novým snímkem nazvaným Srdcovka. I do této komedie obsadil hudebníka – zpěváka Nicka Jonase. Ve francouzském mysteriózním dramatu Soukromý život si Jodie Fosterová zahrála psychiatričku, která si myslí, že její klientka byla zavražděna. Režisér a scenárista Guy Richtie přichází s akčním thrillerem Šedá zóna, v němž se Henry Cavill coby špion pouští do komplikované mezinárodní mise. A Steven Spielberg slibuje v konspirační sci-fi Den odhalení informace o mimozemském životě. V hlavních rolích se objeví Emily Bluntová či Colin Firth.
11. 6. 2026

Provázek zjišťoval, co nejtěžšího lidi překonali. Výsledkem je inscenace

Brněnské Divadlo Husa na provázku dalo lidem možnost podělit se o strastiplné okamžiky jejich životů. Z výpovědí sbíraných několik měsíců vznikla poslední premiéra sezony s názvem Everybody Hurts. Má být „kaleidoskopem způsobů, jak se odrazit ode dna“.
11. 6. 2026
Načítání...