David Attenborough: Kdo se nezajímá o přírodu, neporozumí světu

Legenda dokumentů o přírodě a bojovník proti změnám klimatu David Attenborough získal své první ocenění za černobílý snímek, to poslední za film ve 3D. Teď, v devětaosmdesáti, stopuje predátory a jejich kořisti. Nový cyklus Hunt (Lov) začala v listopadu vysílat BBC. O přírodě a její záchraně si s Attenboroughem při té příležitosti povídal Petr Vizina.

V dětství jsme zvířaty fascinovaní. Časem se okouzlení ztrácí – a vaše filmy nám tu fascinaci připomenou. Jaký musí být dokument o přírodě, aby diváka fascinoval?

Musí ukázat zvířata co nejvíc zblízka. To je podle mého velmi důležité. Zároveň nesmí filmaři svět přírody rušit, nesmí do něj příliš zasahovat. Děti svět přírody přitahuje. Každé dítě, které jsem kdy potkal, už ve věku čtyř pěti let bylo fascinované i těmi nejobyčejnějšími tvory. Samozřejmě, postupem času, jak člověk dospívá, nachází zalíbení v dalších věcech, tato generace třeba ve všemožné elektronice. Kdyby však lidé ztratili zájem o svět přírody úplně, přišli by o obrovský zdroj radosti, potěšení a také informací. Víc než to: ztratili by schopnost porozumět světu, v němž žijeme.

Při sledování vaší nové série o dravcích diváka ohromí, jak dokonale dokážeme zvířata nafilmovat. Zároveň jsou ale tyto druhy v čím dál větším ohrožení. Není to paradox?

Nevím, jestli je tu spojitost, ale vím, že to první může pomoci druhému. Protože zvířat skutečně ubývá. A lidská populace se zároveň zvětšuje. Zvířata jsou ovšem na člověku závislá. Dokážeme zvířata podporovat i ničit. Považuji za jednu z úloh přírodovědných filmů udržovat diváky po celém světě v kontaktu se světem přírody. Pokud tomuto světu přestaneme rozumět, přestaneme také chápat, jak je důležitý. Nebudeme vědět, jak jej ochránit. Svět přírody je samozřejmě to nejvzácnější, co máme. Sami jsme na přírodě závislí.

Nedávno vás americký prezident Barack Obama pozval do Bílého domu a ptal se vás, jak můžeme zachovat planetu. V jakém bodě se tato debata nyní nachází?

Myslím, že nám teď – a když říkám nám, myslím celý svět – začíná naše situace docházet. Ve Spojených státech, kde je vůči tomuto tématu dodnes spousta opačných názorů, ještě nedávno málokdo pokládal změny klimatu za výsledek lidské činnosti.  Spojené státy jsou přitom na tom stejně jakou spousta dalších zemí, tedy nastal čas jednat. Ovšem velmi důležitou změnou je už pouhý fakt, že mě prezident Obama požádal o názor v této věci, že sám vyjádřil, jak je znepokojen. Jistě, Obamovo období ve funkci spěje ke konci. Nicméně doufám, že prezidentův vliv přesáhne dobu jeho úřadu.

Je podle vás důležité nabídnout v reakci na globální oteplování spíš pozitivní opatření, třeba levnější energii, než omezení a restrikce?

Za mnoho problémů, kterým na planetě čelíme, mohou klimatické změny. A tyto změny zase souvisejí s tím, jak získáváme energii. Tedy většinou spalováním uhlíku tím či oním způsobem. Kdybychom přišli na způsob, jak tento způsob ekonomicky nahradit a zlevnit, potom najdeme řešení spousty problémů. Jsme toho schopni. Víme, že dokážeme čerpat energii ze slunečního záření přímo, a pokud zlepšíme způsob, jak energii získat, přenášet a skladovat - a to vše levněji než za cenu energie získané z uhlíku -, potom jsme ušli k řešení problému dlouhou cestu.

Co vám dává optimismus pro život planety, zvířat i lidského druhu? A jak si vlastně budoucnost představujete?

V mém případě nejde o bezbřehý optimismus, jsou tu obrovské problémy a nebezpečí a já nepochybuji, že svět přírody se za několik dalších dekád stane ještě zbídačenějším. Nevyhnutelně, jednoduše kvůli růstu lidské populace. Musíme udělat něco pozitivního, jako homo sapiens celého světa, abychom zastavili změny, které nás jinak zahubí. Myslím, že jsme toho schopní, že existují způsoby, jak zbrzdit škody, které pácháme, ale musíme přesvědčit svět, že existují. Jedním z velmi důležitých způsobů, prvků v tom je, že lidem ten svět přírody vlastně ukážeme takový, jaký je. Protože dokud jej neuvidí a alespoň částečně mu neporozumějí, v žádném případě se jich to nedotkne. A my potřebujeme, aby celá světová populace chápala, v čem tkví náš problém.

Poslechněte si celý rozhovor, v němž se k Davidu Attenboroughovi připojil i producent Alastair Fothergill:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 4 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 18 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 22 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...