Londýn - Za prorockého spisovatele, jednoho z nejvýznamnějších ve 20. století, bývá označován Brit George Orwell, který již ve 40. letech velmi sugestivně a trefně vylíčil fungování totalitních společností. Řada pojmů z jeho antiutopických podobenství Farma zvířat a 1984 je běžně užívána v mnoha jazycích jako synonymum jevů totalitních režimů. Sám Orwell proslul i jako zanícený socialista a esejista, který kritizoval neduhy tehdejší společnosti, kolonialismus a sociální nerovnost. V komunistickém Československu byl Orwell pochopitelně na seznamu zakázaných autorů, jeho knihy nemohly oficiálně vycházet. V roce 1985 vyšla jen kritická stostránková brožura Josefa Skály Postřehy a fikce George Orwella. Orwellovy knihy v češtině tou dobou vycházely jen v exilových nakladatelstvích.
Pravděpodobně nejčastěji používanou frází z Orwellova díla je věta: „Velký bratr tě sleduje“. Právě ta pochází z jeho nejslavnějšího románu 1984, který poprvé vyšel v roce 1949. Toto spojení dokonce posloužilo i jako název velmi úspěšné reality show „Big Brother“.
V Orwellově pojetí má však tato věta tragický rozměr - Velký bratr vládne diktatuře, v níž nejvyšší autorita - Strana používá k manipulaci obyvatel permanentně válčící Oceánie řadu propracovaných technik, především tzv. doublethink (dvojité myšlení). Pak nikoho nepřekvapí, že na ministerstvu lásky mučí vězně či že se ministerstvo pravdy programově zabývá lhaním.
Zejména touto knihou získal (ač posmrtně) svou slávu a bývá spolu s Huxleym a Kafkou označován za proroka naší doby. Hlavní hrdina, Winston Smith, pracovník na ministerstvu pravdy (zabývajícím se falšováním historie), žije v roce 1984 v Londýně, který je hlavním městem Územní oblasti jedna, třetí nejlidnatější provincie velmoci Oceánie.
O dodržování zásad Angsocu, oficiální doktríny Strany, se stará ideopolicie. Obludná organizace, která sleduje pohyb všech členů Strany 24 hodin denně. Vládne Velký bratr, který Stranu řídí svou nekonečnou moudrostí – odtud pramení spojení „Velký bratr tě sleduje“.
Už špatná myšlenka znamená smrt, ale nebudete jen tak zabiti. Nestačí se ke všemu přiznat, zradit všechny a všechno. Musíte uznat, že jste se mýlili, že pravdu má Strana a vy jste byli nemocní. Že 2 + 2 se nemusí rovnat 4. Že pokud Strana říká, že je to pět, opravdu to je pět. A nestačí to říct, musíte tomu úplně věřit a milovat Velkého bratra. Představu si lze vytvořit ze tří oficiálních hesel Strany: VÁLKA JE MÍR, SVOBODA JE OTROCTVÍ, NEVĚDOMOST JE SÍLA.
Vládnoucí Strana je rozdělena na dvě části, Vnitřní stranu, která stát řídí, a Vnější stranu, která se stará o jeho chod státu. Zbytek země tvoří „proléti“, lidé-zvířata, žijící spíš ve slumech, nestarají se o nic, jen jak mít peníze na pivo, sex a loterii. Zatímco Strana u svých členů postupně odbourává rodinu (děti jsou vychovávány, aby špehovaly vlastní rodiče, k fanatické nenávisti k ideozločincům) - sex, který není za účelem plození dětí, je považován za zločin; proléti se množí jak králíci. Právě do prolétů vkládá později Winston svou naději ve změnu, ovšem sám musí konstatovat, že zde je přání otcem myšlenky.
Ne tak temná jako román 1984, ovšem stejně skeptická je Orwellova bajka Farma zvířat, poprvé vydaná v roce 1945. Vypráví příběh zvířat, která vyhnala ze statku majitele a plna nadšení začala budovat ideální společenství. Vedení farmy ale postupně zcela ovládla – jako nejchytřejší – prasata. Co ze začátku vypadá jako ideálně fungující společnost, která ukazuje šokovanému světu, že to vše „může jít jinak“, se pozvolna stává ještě horším otroctvím pro podřízená zvířata. Nejdříve prasata začnou bojovat mezi sebou – lze pozorovat narážku na souboj Trockého a Stalina. Prasata postupně upravovala všechny zásady („Všechna zvířata jsou si rovna“ doplnila „ale některá jsou si rovnější“), až nakonec nastolila tvrdou diktaturu. A tak se za pomoci výhrůžek a slibů stává tyranie prasat horší, než kdy byla tyranie člověka.
George Orwell se narodil 25. června 1903 v Indii v rodině anglického koloniálního úředníka jako Eric Arthur Blair (pseudonym zvolil podle říčky v Oxfordshire, kde vyrůstal). Vystudoval prestižní střední školu Eton, kde patřil k chudším studentům, což pomohlo formovat jeho hluboké sociální cítění. Místo na univerzitu nastoupil Orwell ke koloniální policii v Barmě, kde pracoval do svých 25 let a kde se inspiroval pro román Barmské dny, v němž mimo jiné kritizoval chování Angličanů v koloniích.
V roce 1927 se Orwell vrátil do Anglie s úmyslem stát se spisovatelem. Za tímto účelem žil nějaký čas jako tulák v nejchudších koutech Londýna a posléze Paříže, což popsal v knize Na dně v Paříži a Londýně. Na dno se dobrovolně dostal i hrdina jeho románu Bože chraň aspidistru, který nese rovněž četné autobiografické prvky.
Klíčovým pro změnu Orwellova myšlení byl pobyt ve španělské občanské válce, kam odjel koncem prosince 1936 původně jako válečný reportér, aby se posléze jako odpůrce fašismu zapojil do bojů. Kromě hrůz války zažil i hluboké rozčarování, když poznal, že sovětští velitelé provádějí čistky i ve vlastních řadách a likvidují každého, kdo nevyznává stalinistický komunismus. Zážitky z bojů na frontě i mimo ni zachytil v reportážní knize Hold Katalánsku.
Po návratu ze Španělska Orwell onemocněl tuberkulózou a nemohl proto posléze nastoupit do války. Několik let byl zaměstnán v indické sekci rádia BBC a později pracoval jako literární redaktor. Stín na Orwellovu pověst politicky nezávislého a poctivého novináře vrhla koncem 90. let minulého století informace, že v roce 1949 předal zvláštnímu odboru britského ministerstva zahraničí seznam 38 lidí podle něj sympatizujících s komunismem. Učinil tak prostřednictvím své přítelkyně Celie Kirwanové, která jej jako zaměstnanec onoho oddělení požádala o spolupráci v době přituhující studené války.
- Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví.
- Minulost je změnitelná.
- Nejrychlejší cesta, jak ukončit válku, je prohrát ji.
- Dokud nebudou lidé uvědomělí, nebudou se bouřit, a dokud se nevzbouří, nemohou se stát uvědomělými.
- Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum.
- Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.
- Jestliže svoboda slova vůbec něco znamená, potom je to právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.
- Přináležitost někoho k menšině, i kdyby byla jednoosobová, nečiní z nikoho šílence.
- Říkat pravdu v čase všeobecného klamu je revoluční čin.
