Z dnes pozapomenuté železniční stanice Praha-Bubny vyjížděly ve čtyřicátých letech transportní vagony do koncentračních táborů. Většina z desetitisíců Židů se již nikdy nevrátila. Jedním z těch výjimečných, kterým se podařilo přežít holocaust, byl také Arnošt Lustig. O své zkušenosti vydal svědectví mimo jiné v knize Colette, kterou nyní převedl na filmové plátno režisér a scénárista Milan Cieslar. Představení filmu, které bude mít premiéru na podzim tohoto roku, se konalo příznačně v hale bubenského nádraží.
Příběh vypráví o riskantní lásce belgické Židovky Colette Cohenové a českého Žida Viliho Felda za zdmi koncentračního tábora. Do hlavních rolí obsadil Cieslar Jiřího Mádla a francouzskou herečku Clémence Thiolyovou. Důstojníka SS, který si chce Colette násilně přivlastnit, hraje německý herec Eric Bouwer.
„Herecké obsazení odráží národnostní složení tábora a národnostní směs hrdinů. Angažovali jsme kvalitní, charakterní herce z Česka, Slovenska, Polska, Německa i Francie. Důraz byl kladen na pravdivost hereckého projevu,“ vysvětluje režisér.
- Ke spolupráci s ústředním hereckým párem, Mádlem a Thioly, Cieslar říká: „Oba dva jsou profesionálové, takže jsme měli čtené zkoušky, pak zkoušky v dekoraci před natáčením. Oba dva prostudovali dobové materiály k filmu tak, že sami dbali o detaily - třeba ke kostýmu, situaci. To režiséra potěší.“
Jiří Mádl: Je třeba pochopit a sloužit
„Casting byl prostě nejdůležitější. Strávil jsem dva roky hledáním těch správných herců. Chtěl jsem, aby byli schopní zahrát klíčové situace bez toho, aby znali další spojitosti, děj. To byl můj způsob, jak určit herecký potenciál, změřit jejich spontánnost a přirozené pocity. Nikdy dřív jsem nebyl tak pečlivý při výběru, tak opatrný při kombinování hereckých osobností,“ tvrdí Cieslar.
Klíčové bylo najít hlavní představitelku Colette, belgickou židovskou dívku, který byla od počátku daná scénářem. V Paříži autoři nakonec objevili mladou Francouzsku Clémence Thioly. „Jsem překvapená, že vypadám jako Židovka. Ale já Židovka skutečně jsem. Proto pro mne bylo důležité natočit tento film,“ říká ke své roli Thioly.
Jejím partnerem je Jiří Mádl, který podle režiséra „dostal svou roli jenom proto, že je nejlepší“. Sám Mádl říká: „Vili Feld je vlastně Arnošt Lustig. Člověk si tu nemůže vymýšlet a být kreativní. Je třeba pochopit a sloužit.“
V dalších rolích se objeví třeba Ondřej Vetchý, Petr Vaněk, Michal Dlouhý, Andrej Hryc, Helena Dvořáková nebo Miroslav Táborský.
Sám Lustig si vybral režiséra
Colette nemá být „pouze“ filmem o holocaustu, nýbrž hlavně výpravným dramatem o síle lásky a touze po svobodě, přejí si tvůrci. Cieslar tímto filmem navazuje na své předchozí historické filmy a ukončuje tak trilogii započatou filmy Pramen života (2000) a Krev zmizelého (2005) podle Vladimíra Körnera. Tentokrát si vybral dílo Arnošta Lustiga, respektive Lustig si vybral jeho.
- „Režiséra Milana Cieslara jsem poznal před deseti lety. Celou tu dobu plánujeme společné dílo, neboť ho považuji za nejlepšího současného filmového režiséra a byl bych šťasten, kdyby Colette režíroval právě on,“ napsal Lustig z Vinohradské nemocnice členům Grantové komise v lednu 2011.
Lustig se pak na přípravě filmu i podílel a konzultoval látku prakticky až do posledních dnů svého života. „Colette je poctou krásnému člověku a velkému spisovateli této země,“ uvedl Cieslar. Mimo samotného Arnošta Lustiga je film věnován i všem, kteří přežili holocaust. Kromě díla Arnošta Lustiga se film inspiruje také osudem slovenských vězňů Alfreda Wetzlera a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg), kterým se podařilo z Osvětimi uprchnout a světu poprvé odhalit pravdu o zločinech proti lidskosti.
Zatím největší Cieslarův projekt byl celý natáčen v angličtině; v současnosti podstupuje dabing do češtiny. Natáčení v angličtině bylo přitom pro Cieslara novinkou: „Díky obsazení zahraničních herců jsme komunikovali s Jiřím Mádlem i kameramanem anglicky. A zároveň natáčení v tomto jazyce, prvotní verze totiž byla anglická. To bylo pro mě novum.“
Studio UPP dále provádí ve filmu více jak 220 složitých triků, v nichž poprvé diváci uvidí na plátně skutečný rozměr Osvětim – Birkenau. Za zmínku dále stojí účast hollywoodského hudebního skladatele Atli Örvarssona, který již pracoval na filmech Piráti z Karibiku nebo Myšák Stuart Little. Snímek má samozřejmě ambice uspět i za hranicemi. V současnosti je přihlášen na festivaly v Benátkách a v Locarnu. Mediálním partnerem filmu je Česká televize.
Premiéra filmu Colette je naplánována na 12. září 2013.
Ze železniční stanice Praha-Bubny bylo mezi lety 1941 až 1945 deportováno téměř padesát tisíc Židů na smrt. Památník ŠOA proto připravil v nádražní hale výstavu s názvem Kadiš, která připomíná nejen události kolem transportů smrti, ale především otevírá dialog o zřízení trvalého muzea holocaustu v areálu bubenského nádraží.
