Chytilová by „Sklepácké“ rozloučení jistě ocenila

Praha - Lidé se v pražském strašnickém krematoriu naposledy loučili s filmovou režisérkou a scenáristkou Věrou Chytilovou, která zemřela 12. března ve věku 85 let. Se smutkem, ale i s humorem zavzpomínali kolegové, přátelé i její studenti. O trochu humorného rozptýlení se postarali protagonisté Divadla Sklep Tomáš Hanák, Milan Šteindler a David Vávra, když své rozloučení opepřili jakoby výkřiky ze záhrobí, odkud je káral a provokoval hlas zesnulé. „Nečti to… To jsou kecy! Musíte se víc snažit!“ spílala režisérka hercům, kteří se pak pokorně odšourali se slovy, že se budou snažit.

Dále při obřadu zazněly melodie, které měla režisérka ráda, jako například Non, je ne regrette rien Edith Piaf. Dojemnou smuteční řeč vedl její kolega Jan Kačer. Smuteční obřad zakončilo vysoupení Marty Vančurové, která přednesla oblíbenou báseň Věry Chytilové od Oldřicha Mikuláška Co člověk má. Opona se zatáhla při písni Oh baby, baby v podání někdejší skupiny Golden Kids. Mezi přítomnými byli Miroslav Donutil, Zdeněk Svěrák, Jiří Menzel, Bolek Polívka, Chantal Poullain, Jiří Macháček, Bohdan Sláma, Olga Sommerová, Irena Pavlásková, Květa Fialová a umělecká ředitelka karlovarského festivalu Eva Zaoralová.

Ohromně angažovaný člověk

U katafalku s rakví byly věnce a kytice od prezidenta republiky, parlamentu, ministerstva kultury, barrandovského studia, Herecké asociace, fondu kinematografie, České televize, FAMU, ale i od sousedů z Troje a Michaela Kocába.

Řekli při smutečním obřadu

Jan Kačer: „Chci vám dát nepatrnou květinku, vám a vašim dětem, které vás nepatrně dobře znají. Chci vám dát mateřídoušku. Milujeme vás.“

Bolek Polívka: „Jsem rád, že jsem mohl být s ní, že jsme se mohli hádat i tvořit. Stále si budu říkat, co by tomu řekla Věra. Věřím, že její duše je nesmrtelná a že se ještě setkáme.“

Na tuto nezaměnitelnou osobnost ve Studiu 6 ČT24 zavzpomínala její mladší kolegyně Helena Třeštíková, která vyzdvihla především výrazné osobnostní vlastnosti jako potřebu po vyjádření smyslu a nutnost jasného stanoviska. „Byla v podstatě ohromně angažovaný člověk, a to někdy až do sebedestrukce. Dělala věci, kterými si někdy velmi škodila, ale při tom byla vždy elegantní a svá,“ upozornila Třeštíková, která také přiznala, že Věra Chytilová byla tím člověkem, který ji dovedl k filmu.

„Pro mne první dotek s filmem byl v kině Praha, kde probíhalo pásmo krátkých filmů U stropu je pytel blech. Bylo to avizované nad vchodem kina a tam byla fotka krásné ženy Věry Chytilové. Já kolem toho chodila do školy a říkala jsem si: Být tak jako ona! Ty filmy jsem viděla asi desetkrát a vlastně jsem se rozhodla, že tohle je moje cesta. Okouzlovalo mě, že žena je režisérkou, ale její film O něčem jiném je vlastně zásadní film mého života. Naposled jsem ho viděla asi před čtyřmi lety v Plzni a uvědomila jsem si, jak je stále aktuální a současný a ve vyprávění možná mnohdy modernější než některé současné filmy. Její způsob vyprávění, schopnost odpoutat se od všech zažitých konvencí, jako když například ve filmu Panelstory použila všechny zkažené záběry, sdělovat vše velmi dynamicky a jít nesmlouvavě k podstatě věci, v tom je vskutku jedinečná. Nedokonalost, neučesanost, to všechno, co jde proti srsti, jí ohromně konvenovalo. Pokaždé, když nějaký její film vidím, tak dostanu mindrák,“ vyznala se z obdivu Helena Třeštíková.

Nahrávám video

S Věrou Chytilovou se přišly rozloučit osobnosti uměleckého světa:

Eva Zaoralová: „Já na ni myslím od té doby, co jsem se dozvěděla, že zemřela. Uvědomila jsem si, že takový permanentní pocit smutku a nenávratnosti mě provázel, když zemřel Federico Fellini. Měla jsem příležitost si mnohokrát uvědomit, že byla naprosto výjimečná tvůrčí osobnost. Myslím si, že její dílo bude doceněno až někdy v budoucnu. Ona svým způsobem byla velice prozíravá a některé situace, které ve svých filmech vyjádřila a naznačila, mají dnes obecnou platnost.“

Olga Sommerová: „Ve filmařině neměla konkurenci. Co jsem já na ní především obdivovala, byla její odvaha jak filmařská, tak i občanská. Ona byla člověk, který se angažoval. Fascinující bylo, že byla svá, že měla svůj názor, od kterého neustoupila. Byla člověkem, který neselhal, a proto jsme ji všichni obdivovali.“

Tomáš Pilát, autor biografie Věry Chytilové: „Byla nesmírně inspirativním člověkem, byla hodně upřímná a dokázala druhého udržovat v určitém napětí, ale jakmile se pro něco rozhodla, již to nikdy nezpochybnila. Moc jsem na ní obdivoval i její smysl pro rodinu, kdy velmi intenzivně prožívala vše, co se jejích blízkých týkalo.“

Chytilová, jež stála v 60. letech u zrodu takzvané nové vlny, upoutala už svými školními snímky Strop a Pytel blech. Proslavila se například filmy Sedmikrásky, Hra o jablko, Faunovo velmi pozdní odpoledne nebo Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Byla držitelkou řady cen, včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 2 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled