Praha – Pražská O2 arena přivítala již čtvrté vystoupení kanadského zpěváka, kytaristy, skladatele a příležitostního fotografa Bryana Adamse v České republice. Zpěvákovo vystoupení, který koncertoval bez předkapely, nabídlo většinu jeho hitů a podle pořadatelů mu v zaplněné hale aplaudovalo dvanáct tisíc diváků. Adams věnoval i skladbu dětské Nadaci Terezy Maxové.
„Mé jméno je Bryan,“ představil se v úvodu skromně Adams, který svým účesem připomínal rockenrolovou hvězdu z konce 50. let. Adams, oblečený stejně jako členové jeho doprovodné skupiny do černé košile, zahrál v úvodu skladbu House Arrest ze svého šestého studiového alba Waking Up The Neighbours z roku 1991. Nadšení diváci, kteří od začátku tančili a zpívali s Adamsem, mohli sledovat dění na pódiu na třech projekčních plochách.
Jednapadesátiletý hudebník dále zahrál své hity jako Here I Am, I'm Ready, Let's Make A Night To Remember, Summer of '69, Please Forgive Me nebo píseň (Everything I Do) I Do It for You, kterou složil k filmu Robin Hood - Král zlodějů. Jednu píseň věnoval i dětské Nadaci Terezy Maxové. Píseň Heaven doprovodil promítáním snímků dětí a Maxové, s níž ho pojí dlouholeté přátelství a kterou například ve svém ateliéru v Londýně nafotil pro kalendář na rok 2007.
S Adamsem si zazpívala i jedna z fanynek
Jeho snaha o neustálou komunikaci s publikem vyvrcholila ke konci vystoupení, když si vybral jednu z divaček k duetu When You're Gone, který původně nazpíval s Melanií C. K Adamsovu překvapení se dívka představila jako Ira z Kazachstánu a s nadšením se zhostila druhého hlasu v písni. Publikum, které dávalo během celého koncertu najevo, že všechny písně dobře zná, si nakonec vytleskalo přídavek, v němž zazněly písně Cloud # 9, You've Been A Friend To Me nebo Straight from The Heart.
Bryan Adams začal psát první písně v roce 1977 pro Loverboy, BTO a Bonne Tylerovou. Stálým spolupracovníkem se mu stal Jim Vallance. Sám debutoval v roce 1979. Až po čtyřech letech měl první hit Straight From The Heart, později se stal jedním z nejvýraznějších zpěváků a skladatelů populární hudby osmdesátých a devadesátých let.
Poslední řadovou desku s číslicí 11 v názvu vydal v roce 2008. Soudí, že by mohla klidně být jeho posledním klasickým albem. „Nevidím moc smyslu v soustředění na alba, když můžete muziku vydávat, kdy chcete. Hudební průmysl je teď něco jako Divoký západ - internet všechno od základu proměnil. Jestli se mi ale podaří udělat pár písniček, které si zaslouží být pohromadě, uvidíme,“ sdělil nedávno.
