Praha - Nikolaj Erdman napsal scénář k filmové pohádce Mrazík, mnohem dříve, v roce 1928, napsal ale černou komedii Sebevrah, v níž lze i osmdesát let po premiéře najít překvapivě aktuální momenty. V premiéře ji 16. června uvádějí Městská divadla pražská na jevišti Rokoka.
Sebevrah je příběhem o ztrátě lidskosti, ovšem komediálním, s černým humorem, jak nasvědčuje už název i podtitul: bláznivá komedie o tom, že v tomhle světě se už nemůžete ani oběsit bez politických komentářů.
„Podsekalnikov je nezaměstnaný muž, kterého živí jeho žena, jako takový je bezcennou komoditou. Jeho milující bližní, sousedi z pavlače, usoudí, že by to měl alespoň nějak zhodnotit, ukončit trápení a zabít se za nějakou krásnou politickou ideu. Poté, co zveřejní tento záměr, vylezou z nejrůznějších děr různé existence a rozjede se obchod se smrtí,“ přilíbila děj dramaturgyně Věra Mašková. Čím víc se ale blíží okamžik skutečné smrti, tím se mu i bědný život zdá lákavější.
Erdmanovy hry tvoří v ruské literatuře přímou spojnici mezi gogolovským satirickým dramatem a absurdním divadlem. Působil také jako scenárista - jeho práci zná v Čechách téměř každý, byl scenáristou kultovní pohádky Mrazík a seriálu Jen počkej, zajíci!. To ale byly už jen drobky jeho talentu poté, co jeho tvorbu přerušil totalitní režim. Proslavil se právě černou komedií Sebevrah z roku 1928.
Černá komedie plná vtipných gagů a bláznivých situací byla v české premiéře uvedena v roce 1987 v Satirickém divadle v Brně, poté se objevila v březnu 1988 ve Studiu Ypsilon v režii Jana Schmida s Oldřichem Kaiserem v hlavní roli. V roce 2009 ji v kontroverzním pojetí Pavla Kheka a Petra Mikesky uvedlo Městské divadlo Mladá Boleslav.
Divadlo Rokoko ji do repertoáru zařadilo v režii Ondřeje Zajce. Do titulní role obsadil Jiřího Hánu. Další role vytvořili například Máša Málková, Lenka Termerová, Pavel Juřica a Jan Vlasák.
