Brno – Diplomat a spisovatel Jiří Gruša v Brně představil svou nejnovější knihu Beneš jako Rakušan. Odborná historická esej vypráví formou románu o druhém českém prezidentovi bez emocí a polopravd a naplno ukazuje dosud nevyřčené souvislosti. „Je o českém národním mýtu, kterému se říká Eduard Beneš. Je o dvou kapitulacích jednoho prezidenta, který se měl zasloužit o stát, který neuměl ustát,“ říká Jiří Gruša.
Kniha Beneš jako Rakušan má českou národní pověst o druhém československém prezidentovi převyprávět bez emocí a fabulací čistě fakticky. Na rozdíl od jiných historických knih a monografií má ale jen čtenářsky příjemnějších sto stran. „Co na tom oceňuji, je, že je napsána jako román, jako beletrie. Já jsem to v uvozovkách nazval jako román faktu,“ osvětluje žánr nové Grušovy knihy překladatel Mojmír Jeřábek. Nejnovější kniha Jiřího Gruši je v originále napsaná německy, v českém překladu ji přijel představit do Brna.
… Drobná paralela by tu byla
Jiří Gruša
„Jako diplomat jsem musel neustále odpovídat na to, jak to je s tím Benešem. Já jsem nikdy nepatřil k jeho zvláštním ctitelům, ale jako velvyslanec jsem musel hledat faktické odpovědi. Proto jsem se tomu tématu musel věnovat.“
Před českými diváky i bývalými kolegy Gruša o své knize v Brně diskutoval poprvé. V plánu má ale ještě další podobná setkání. Kniha totiž vzbuzuje otázky a kontroverze nejen u odborné veřejnosti. „Kontroverzní je na tom asi ta paralela, kdy Beneš je srovnáván co do sociálního zázemí svého původu právě se sociálním zázemím Adolfa Hitlera,“ doplňuje germanista a historik Roman Kopřiva. Podle Jiřího Gruši z knihy s trochou nadsázky vyplývá ponaučení, že kapitulovat se nevyplácí.
Jiří Gruša, významná osobnost české kulturní a politické scény, se narodil roku 1938 v Pardubicích. Do literatury vstoupil básnickou sbírkou Torna, v roce 1969 měl problémy s tehdejšími československými úřady kvůli své grotesce Mimner aneb Hra o smrďocha a v roce 1978 byl za šíření samizdatového vydání svého románu Dotazník zatčen. Jako signatář Charty 77 byl roku 1982 donucen k emigraci a usadil se v Bonnu. Po sametové revoluci se Jiří Gruša vrátil do Bonnu znovu - v roce 1991 jako velvyslanec České republiky.
V roce 1997 krátce působil jako ministr školství. V letech 1998 až 2004 zastával funkci českého velvyslance v Rakousku, roku 2004 byl zvolen prezidentem mezinárodního PEN klubu. Mezi jeho díla psaná česky i německy patří romány Dámský gambit, Doktor Kokeš a Janinka, básnické sbírky Der Babylonwald a Grušas Wacht am Rhein a soubory esejů Česko - návod k použití, Umění stárnout a Šťastný bezdomovec. Jiří Gruša je též vynikajícím překladatelem textů Franze Kafky a básní Friedricha Schillera a R. M. Rilka. Jiří Gruša žije ve Vídni, kde působí ve funkci ředitele Diplomatické akademie.
