Praha/Washington - Americký podnikatel Peter Schwartz získal před lety zálibu v českém kubismu a surrealismu a rozhodl se, že vybuduje sbírku pražské avantgardy. Získal několik obrazů, ale při koupi dvou - od Emila Filly a Josefa Čapka - narazil na přísný pohled ministerstva kultury. Přestože zaplatil více než 14 milionů korun, obrazy si z Česka odvézt nesmí. Podle odborné komise se jedná o nenahraditelná díla. Schwartz je podle slov své zástupkyně v ČR Kateřiny Kněžínkové "opravdu rozhořčen" a rozhodl se sbírku, kterou chtěl po své smrti věnovat Národní galerii, rozprodat.
Když nemůže obraz k majiteli, musí majitel k obrazu
Koupel nohou od Josefa Čapka získal Peter Schwartz v Praze v roce 2006 za rekordní cenu 9,3 milionu. O půl roku později zakoupil za 5,2 milionu kubistické Zátiší s artyčokem a mandolínou od Emila Filly.
Chtěl jej odvézt ke své sbírce v Americe, požádal proto o vývozní povolení. Ochotně také dílo zapůjčil na výstavu pořádanou pražskou Národní galerii - tam ho viděl naposled, po jejím skončení bylo zamčeno do trezoru. Odborná komise Národní galerie, autor posudku zadaného ministerstvem, došla k závěru, že se jedná o „vynikající a nenahraditelnou ukázku zátiší“.
Proto Filla nemůže viset u pana Schwartze doma - leda by se on za ním přestěhoval do Česka. Omezení se týká i Čapkovy Koupele - za hranicemi smí být pouze pět let, pak ji Schwartz musí vrátit zpátky do Česka.
Buď všechny, nebo žádný
Americký sběratel byl jednáním českých úředníků překvapen i rozhořčen, připadal si prý jako zloděj. Tvrdí, že jeho záměrem bylo vybudovat ve Washingtonu soukromou galerii české avantgardy, kterou by po své smrti věnoval pražské Národní galerii. Po ročních právních dohadech, které nevedou k žádnému výsledku, se ale vzdal.
„Na žádné další instituce se obracet nechce,“ uvedla Kněžínková, „celou sbírku bude rozprodávat.“ Vydraženy by měly být spolu s dalšími dvěma nebo třemi obrazy v září. Jejich prodejem je pověřena Galerie Art Praha, u které Schwartz Fillu a Čapka koupil.
Majitel aukční síně: Problém je v nejasné definici
„Je to precedens. Emil Filla namaloval desítky a desítky zátiší a Národní galerie jako taková má minimálně padesát šedesát obrazů,“ podivuje se majitel této aukční síně Vladimír Neubert. Chybu je podle něho třeba hledat v nedostatečné definici, co je vlastně kulturní památka, a pravidlech pro její vývoz. Za jinými evropskými státy v tomto ohledu ještě pokulháváme.
"Jiné evropské státy, …
… například Francouzi nebo Němci, si ve svých sbírkách nechají jako národní kulturní památku zásadní díla autora, a nejsou proti, aby se obchodovalo s ostatními díly, protože jim jde na prvním místě o to, aby se celý svět s jejich uměním seznámil … Jinak by se nemohlo stát, že by i v poslední zapadlé vísce věděli, jak vypadá Picasso."
/Neubert souhlasí se Schwartzovými argumenty/
Ministerstvo: Pro překvapení není důvod
Možnost zakázat vývoz díla z České republiky má zabránit především tomu, aby významná díla mizela hromadně za hranicemi, jako tomu bylo například v 90. letech v případě sakrálních památek a památek vytvořených před 20. stoletím. Zásah ministerstva není přitom vždy tak pohotový jako u Fillova zátiší.
Podle Neuberta, a koneckonců i podle Schwartze, patří ale oba zakoupené obrazy - Filla i Čapek - ke skvostům moderního umění, které by mohly českou kulturu v zahraničí dobře propagovat.
Schwartz podal proti rozhodnutí ministerstva o označení Fillova obrazu za národní kulturní památku v červenci rozklad. Jaký bude jeho výsledek, ale nelze podle mluvčího resortu Jana Cieslara předjímat. Čapkova Koupel prý není zapsána v evidenci spisů týkajících se prohlašování za kulturní památku v letech 2006 až 2008. Postup ministerských úředníků při prohlašování věcí za památku nemůže být ovšem pro kupující překvapením, každý má možnost se s ním předem seznámit, domnívá se Cieslar.
