Adolf Born svým národům

Praha - Málokterý výtvarník je svým dílem tak zastoupen v českých domácnostech jako Adolf Born. Snad každý má doma Bornem ilustrovanou knihu, nosič s animovaným filmem z jeho dílny či alespoň malý obrázek plný svérázných postaviček či podivných zvířat. A téměř každý v Česku také zná Bornovu výraznou tvář zdobenou majestátním knírem. Kouzelník duchovního jasu, jak jej popsal historik umění František Dvořák, či velmistr humorné grafiky, jak jej často označují média, 12. června slaví narozeniny.

Grafik a ilustrátor Born si v kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. Svými ilustracemi doprovodil více než 350 knih. Jsou mezi nimi například Kytice, Válka s mloky, Pohádky bratří Grimmů, Jak jsem potkal ryby, Robinson, Muž s dýmkou a houslemi nebo Pipi Dlouhá punčocha.

Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky Born se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích. Studoval v ateliéru Antonína Pelce na Vysoké škole umělecko-průmyslové, poté na Akademii výtvarných umění. V roce 1962 se oženil s Emilií Kašákovou. Dva roky poté se jim narodila dcera Erika, nyní uznávaná malířka a sochařka. Born je držitelem četných ocenění, mimo jiné české medaile Za zásluhy I. stupně a francouzského řádu Rytíř umění a literatury.

Bornovy ilustrace jsou úspěšné i v zahraničí, v posledních letech například ve Francii. Jméno si zde udělal především ilustracemi La Fontainových bajek, které byly v zemi jednou z neprodávanějších knih roku 2000, ale například i Tří mušketýrů, Pohádek bratří Grimmů či legendy o Golemovi.

Ve světě filmu je Born známý příběhy Macha a Šebestové, seriálem Žofka a spol. či animovaným filmem Robinson Crusoe, námořník z Yorku. Se scenáristou Milošem Macourkem vytvořil na 60 snímků. "Bohužel, co odešel do věčných lovišť Miloš Macourek, přestal jsem filmy dělat. … Nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného," prohlásil Born před několika lety.

„Češi potřebují vychovávat a vychovávat. Je to netolerantní národ, naivně nacionalistický a veskrze neslušný.“

Dříve bylo také možné Bornovu tvorbu takřka denně spatřit na stránkách novin a časopisů. Kreslený humor publikoval třeba v Lidových novinách, Mladém světě, Květech nebo ve Sluníčku a Mateřídoušce. Vystavoval po celém světě, v roce 1974 byl v Montrealu vyhlášen nejlepším karikaturistou roku. Mezinárodní úspěchy v šedesátých a sedmdesátých letech mu mimo jiné otevřely hranice a mohl se tak věnovat další své velké vášni - cestování. Zážitky ze svých cest shrnul v kresbách do knížky Born na cestách.

Jeho cílem jsou především výstavy, miluje Řecko, kam jezdí již léta do zapadlé vesničky na Peloponésu, a především Turecko. Sám se označuje za turkofila. Cestování považuje za druhou náplň svého života. „Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí…,“ říká.

Právě z dojmů z cest Born často čerpá náměty pro svou práci. Inspirují ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Ostatně zašlé časy někdejšího c&k mocnářství jsou také jeho láskou. „Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky,“ říká. Sbírá starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.

Galerie Moderna, sídlící na Masarykově nábřeží v Praze, uspořádala Adolfu Bornovi k osmdesátinám výstavu šesti desítek obrazů. Přehlídka s názvem Mezi námi zvířaty zahrnuje práce od poloviny 70. let do současnosti - grafické listy v technice suché jehly, leptu nebo litografie a obrazy provedené technikou pastelu a akvarelu.
K Bornovým osmdesátinám vyšla také velká monografie. Pod názvem Autobornografie ji vydalo v česko-anglické verzi nakladatelství Slovart. Je výběrem starších, ale především nejnovějších ukázek z Bornovy volné tvorby. Knihu doplňuje obsáhlé, bohatě ilustrované Kalendárium, které rok po roce zachycuje život i všechny aktivity umělce.

  • Adolf Born autor: Mlejnková Alexandra, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3036/303512.jpg
  • Adolf Born autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2994/299342.jpg
  • Z výstavy v Severočeské galerii - Litoměřice zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3195/319435.jpg
  • Ilustrace Adolfa Borna zdroj: Severočeská galerie v Litoměřicích http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3195/319432.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Post Bellum slaví 25 let. Projektu Paměť národa pomáhá nově AI

Před pětadvaceti lety vznikla organizace Post Bellum, která stojí i za projektem Paměť národa. Zachycuje příběhy lidí, kteří byli svědky a aktéry klíčových okamžiků dvacátého století. Její sbírka uchovává více než patnáct tisíc svědectví. Nově část archivu zpřístupňuje také prostřednictvím asistenta využívajícího umělou inteligenci. Organizace se vedle dokumentování vzpomínek pamětníků věnuje také vzdělávání a pomoci seniorům.
před 3 hhodinami

Ztracená a objevená socha Sirotci je vystavená v brněnské vile Löw-Beer

Víc než deset let ztracená a nedávno nalezená socha italského autora Antonia Tantardiniho Sirotci je vystavená ve schodišťové hale brněnské vily Löw-Beer. Socha původně stála ve vile Augusta Löw-Beera v ulici Hlinky, kterou město prodalo, a plastika zmizela. Poté, co rodina vypsala odměnu za její nalezení, našla se letos v únoru v depozitáři muzea ve Vyškově.
před 4 hhodinami

VideoZ bezdomovce známým umělcem. Pavel Salák maluje a vysazuje borovice

Pětasedmdesátiletý Pavel Salák ze Sokolova se za poslední tři roky stal jednou z nejznámějších uměleckých osobností Karlovarského kraje. Celý život žije sám, kromě maminky nikoho blízkého neměl. Sám sebe nazývá poustevníkem z paneláku. Po její smrti ale musel byt opustit a stal se bezdomovcem. Jeho rodinou jsou fantaskní světy neexistujících měst a států a také borovice blatka, kterou už čtyřicet let vysazuje na různých místech hornického kraje. Natáčeli s ním Reportéři ČT.
15. 9. 2026

Na Emmy podruhé uspěl Urgent, z komedií nejvíc baví hororový Widow's Bay

Ceny Emmy vyzdvihly nejlepší televizní počiny roku. V kategorii komedie zvítězil seriál Widow's Bay. Mezi dramaty obhájil prvenství seriál Urgent z lékařského prostředí. Nejlepší minisérií je M.R.D. Saint Louis o nepovedeném milostném trojúhelníku.
15. 9. 2026Aktualizováno15. 9. 2026

Dianiny „šaty pomsty“ jsou na prodej. Ikonickými se staly i ty Lewinské nebo Lady Gaga

Do aukce míří „šaty pomsty“, jimiž princezna Diana reagovala na nevěru svého manžela, tehdejšího prince Charlese a současného krále Karla III. K mání budou začátkem prosince v aukční síni Sotheby's, stát by mohly v přepočtu až přes čtyři miliony korun. Patří ke kouskům oděvů, které se zapsaly do historie.
15. 9. 2026

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Kostková a Eben budou moderovat StarDance naposledy

Letošní řada taneční soutěže StarDance bude poslední, kterou budou moderovat Tereza Kostková a Marek Eben. Moderátorská stálice to oznámila při představování letošních novinek. První taneční večer odvysílá Česká televize v sobotu 10. října.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.