Adolf Born svým národům

Praha - Málokterý výtvarník je svým dílem tak zastoupen v českých domácnostech jako Adolf Born. Snad každý má doma Bornem ilustrovanou knihu, nosič s animovaným filmem z jeho dílny či alespoň malý obrázek plný svérázných postaviček či podivných zvířat. A téměř každý v Česku také zná Bornovu výraznou tvář zdobenou majestátním knírem. Kouzelník duchovního jasu, jak jej popsal historik umění František Dvořák, či velmistr humorné grafiky, jak jej často označují média, 12. června slaví narozeniny.

Grafik a ilustrátor Born si v kresbě, leptu a litografii vypracoval nezaměnitelný výtvarný projev vycházející z humorného a groteskního pojetí světa. Svými ilustracemi doprovodil více než 350 knih. Jsou mezi nimi například Kytice, Válka s mloky, Pohádky bratří Grimmů, Jak jsem potkal ryby, Robinson, Muž s dýmkou a houslemi nebo Pipi Dlouhá punčocha.

Syn železničáře z česko-rakouského pomezí a vídeňské Češky Born se narodil 12. června 1930 v Českých Velenicích. Studoval v ateliéru Antonína Pelce na Vysoké škole umělecko-průmyslové, poté na Akademii výtvarných umění. V roce 1962 se oženil s Emilií Kašákovou. Dva roky poté se jim narodila dcera Erika, nyní uznávaná malířka a sochařka. Born je držitelem četných ocenění, mimo jiné české medaile Za zásluhy I. stupně a francouzského řádu Rytíř umění a literatury.

Bornovy ilustrace jsou úspěšné i v zahraničí, v posledních letech například ve Francii. Jméno si zde udělal především ilustracemi La Fontainových bajek, které byly v zemi jednou z neprodávanějších knih roku 2000, ale například i Tří mušketýrů, Pohádek bratří Grimmů či legendy o Golemovi.

Ve světě filmu je Born známý příběhy Macha a Šebestové, seriálem Žofka a spol. či animovaným filmem Robinson Crusoe, námořník z Yorku. Se scenáristou Milošem Macourkem vytvořil na 60 snímků. "Bohužel, co odešel do věčných lovišť Miloš Macourek, přestal jsem filmy dělat. … Nemám už zapotřebí si zvykat na někoho jiného," prohlásil Born před několika lety.

„Češi potřebují vychovávat a vychovávat. Je to netolerantní národ, naivně nacionalistický a veskrze neslušný.“

Dříve bylo také možné Bornovu tvorbu takřka denně spatřit na stránkách novin a časopisů. Kreslený humor publikoval třeba v Lidových novinách, Mladém světě, Květech nebo ve Sluníčku a Mateřídoušce. Vystavoval po celém světě, v roce 1974 byl v Montrealu vyhlášen nejlepším karikaturistou roku. Mezinárodní úspěchy v šedesátých a sedmdesátých letech mu mimo jiné otevřely hranice a mohl se tak věnovat další své velké vášni - cestování. Zážitky ze svých cest shrnul v kresbách do knížky Born na cestách.

Jeho cílem jsou především výstavy, miluje Řecko, kam jezdí již léta do zapadlé vesničky na Peloponésu, a především Turecko. Sám se označuje za turkofila. Cestování považuje za druhou náplň svého života. „Rád si povídám s lidmi, kteří cestují. S těmi ostatními je možné hovořit tak o počasí…,“ říká.

Právě z dojmů z cest Born často čerpá náměty pro svou práci. Inspirují ho i historické a literární postavy, mytologie, divadlo, ale třeba i vzpomínky na staré pražské poutě. Ostatně zašlé časy někdejšího c&k mocnářství jsou také jeho láskou. „Doba Františka Josefa měla morálku! Staří lidé se těšili vážnosti, smlouvy se stvrzovaly podáním ruky,“ říká. Sbírá starobylé přilby, klobouky a čepice. Svou knihu pamětí nazval Mým národům.

Galerie Moderna, sídlící na Masarykově nábřeží v Praze, uspořádala Adolfu Bornovi k osmdesátinám výstavu šesti desítek obrazů. Přehlídka s názvem Mezi námi zvířaty zahrnuje práce od poloviny 70. let do současnosti - grafické listy v technice suché jehly, leptu nebo litografie a obrazy provedené technikou pastelu a akvarelu.
K Bornovým osmdesátinám vyšla také velká monografie. Pod názvem Autobornografie ji vydalo v česko-anglické verzi nakladatelství Slovart. Je výběrem starších, ale především nejnovějších ukázek z Bornovy volné tvorby. Knihu doplňuje obsáhlé, bohatě ilustrované Kalendárium, které rok po roce zachycuje život i všechny aktivity umělce.

  • Adolf Born autor: Mlejnková Alexandra, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3036/303512.jpg
  • Adolf Born autor: Stanislav Peška, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2994/299342.jpg
  • Z výstavy v Severočeské galerii - Litoměřice zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3195/319435.jpg
  • Ilustrace Adolfa Borna zdroj: Severočeská galerie v Litoměřicích http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3195/319432.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: George Lucas otvírá muzeum příběhů. Spíš ješitnosti, míní někteří

Filmař George Lucas a jeho žena Mellody Hobsonová otevírají v Los Angeles nové, velkoryse pojaté muzeum. Věnováno je – jak říká názvem – narativnímu umění. Tedy na výstavní ploše devíti tisíc metrů čtverečních přibližuje vyprávění příběhů prostřednictvím obrazů. Od pravěkých maleb přes strop Sixtinské kaple a obraz Vincenta van Gogha až po komiks. A ano, nechybí ani Hvězdné války. Na roveň přitom staví „vysokou kulturu“ a popkulturu. Znalci oboru se neshodnou, jestli je tento kurátorský přístup spíš vizionářský, nebo na škodu.
19. 9. 2026

Za megakoncerty stojí touha po zážitcích a velký byznys

Obrat živé hudby se od konce pandemie covidu-19 výrazně zvýšil, přibývá publika a rostou také ceny vstupenek. Redakce RTVE se hudebního průmyslu ptala, co tento trend pohání a jaké dopady má uvnitř i vně samotného odvětví.
18. 9. 2026

VideoJazz Sabath se nenechá svázat originálem, říká Wakeman

Klávesista Adam Wakeman přivezl do Prahy svůj projekt Jazz Sabbath, který propojuje skladby skupiny Black Sabbath s jazzovou estetikou. Wakeman s muzikanty z britské heavymetalové kapely mnoho let vystupoval coby koncertní hráč. „Nechtěl jsem se nechat svazovat původní strukturou. Právě o tom jazz je – o rozvíjení, improvizaci,“ vysvětluje svůj přístup.
18. 9. 2026

Třeštíková točila třicet let Basikovou. Jsem vyrovnaná se vším, říká zpěvačka

Tuzemská kina začala promítat dokument Bára Basiková. Zpěvačka v něm mluví o svém životě i kariéře. Dokumentaristka Helena Třeštíková se za protagonistkou vracela přes tři dekády, díky archivům ale pokryla i její mládí. „Lidi překvapilo, co všechno mám za sebou a jak jsem se s tím vyrovnala. Je to film hodně pro holky, ženy, protože se v tom poznávají,“ zmiňuje Basiková první divácké ohlasy.
18. 9. 2026

Lewandowska už má Thálii. Další mohou získat Majer, Margita či Beretová

Divadelní ceny Thálie oznámily nominace za rok 2026. Vítězové ocenění za nejlepší jevištní výkony v oboru činohra, balet, opera či loutkové a alternativní divadlo si vítězové převezmou 3. října v Národním divadle. Za celoživotní mistrovství budou oceněni Petr Nárožný či Zdena Herfortová. Thálii pro umělce do 33 let už převzala Simona Lewandovská.
17. 9. 2026

Sheeran zůstal na turné bez předskokanů. Kvůli politice, kterou řešit nechce

Začalo to vyřazením rappera Macklemorea a následně odešli už sami i další umělci. Britský písničkář Ed Sheeran tak během svého turné Loop přišel o několik kolegů, kteří s ním měli vystupovat. A irská rozhlasová stanice přestala pouštět Sheeranovy skladby. Důvodem jsou rozdílné názory na Macklemoreovy propalestinské komentáře a písničkářův postoj k nim.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

VideoFilmové premiéry: Historická Rose, dokument o Basikové a animovaný kojot

Steven Soderbergh posílá do kin krimikomedii Christopherové, v níž je už nemalující slavný výtvarník v podání Iana McKellena vystaven nátlaku svých vypočítavých potomků. Rakouské historické drama Rose se odehrává po třicetileté válce a pojednává o ženě, která se vydává za vojáka a nárokuje si opuštěné pozemky. Animovanou rodinnou komedii Kojot vrací úder nechtělo studio Warner Bros. v očekávání propadáku původně vůbec promítat, nakonec se ale do kin dostává. Českou kinematografii zastupuje dokument Bára Basiková, časosběrný snímek o ní točila Helena Třeštíková. A na plátna se ještě vrací Krátký film o lásce Krzysztofa Kieslowského z osmdesátých let.
17. 9. 2026

Jára Cimrman slaví šedesát let

Uplynulo přesně šedesát let od chvíle, kdy do české společnosti vstoupila asi nejznámější fiktivní postava tuzemských dějin – Jára Cimrman. Jeho jméno poprvé padlo v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna u pavouka z úst Zdeňka Svěráka. Tehdy ale Jára Cimrman ještě nebyl univerzální vynálezce, světoběžník ani spisovatel. Fenomén se dále rozvíjel. Tři měsíce poté v rozhlasovém pořadu oznámili tvůrci nález Cimrmanovy pozůstalosti a v nadcházejícím roce pak uvedli první dvě hry. Letos tak Divadlo Járy Cimrmana vstoupilo do šedesáté sezony.
16. 9. 2026Aktualizováno16. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.