Praha – Se zvedajícími se cenami pohonných hmot se lidé vyrovnávají různě. Někteří se třeba domlouvají se známými a cestují do svých zaměstnání společně. Svému řidiči jen přispějí na benzin a nakonec jsou všichni spokojení. Někdy se spolu domlouvají dokonce i lidé, kteří se navzájem neznají. V takovém případě jde ale spíše o delší vzdálenosti, ani zahraniční cesty nejsou výjimkou. Potvrzují to servery zaměřené právě na spolujízdy.
Třeba paní Helena Sopoušková nejela za posledních osm let do práce nikdy sama. Vozí své kolegy do práce, ti jí na benzin přispívají. Podle nich se to vyplatí oběma stranám. Jeden z kolegů zaplatí za autobus čtyřicet korun denně, při dvaceti pracovních dnech to znamená osm set korun měsíčně. Společná jízda s kolegyní ho ale přijde přesně na polovinu. Kromě toho všichni tvrdí, že jim společné cestování také ušetří čas, který by jinak strávili čekáním na autobus.
Trend společných jízd se dá vypozorovat přímo na silnicích. Před osmou hodinou ranní jezdí spíš plně obsazená auta. Lidé, kteří se vzájemně neznají, se ale spíš domlouvají na větší vzdálenosti. Výjimkou nejsou ani zahraniční cesty, potvrzují to servery zaměřené právě na spolujízdy. A tak přestože nádrž plní řidiči stále stejně často, podle provozovatelů spolujízd na ní mohou ušetřit tímto způsobem kolem pěti tisíc měsíčně.
Zdražování pohonných hmot ještě není u konce
Ceny pohonných hmot se opět šplhají nahoru. Za litr nafty zaplatí řidiči v průměru 36 korun a 7 haléřů za litr. U nejprodávanějšího benzinu Natural 95 dokonce 36,50. Čísla vyplývají z dnešních údajů společnosti CCS. Podle analytiků bude zdražování pokračovat, a to dokonce mnohem rychleji než loni. „Pokud by benzin zdražoval takovým tempem jako doteď, tak by těch 40 korun mohlo být dosáhnutých už na začátku léta,“ řekl analytik Boris Tomčiak.
Za drahým benzinem stojí rostoucí poptávka po ropě. Ta bude letos podle prvních odhadů rekordně vysoká. Skupují ji hlavně asijské země. A to její cenu zvyšuje.
Vývoj cen pohonných hmot v roce 2012:
V dubnu se benzin vyšplhal přes 37 korun za litr. Evropská unie v té době uvalila sankce vůči Íránu - mimo jiné zákaz dovozu ropy z této země. Chtěla tak Írán přinutit přestat pracovat na jaderném programu.
Už v červenci se ale ukázalo, že panika z nedostatku ropy na světových trzích je předčasná. Vývoz z Íránu nahradila zvýšená produkce v Saúdské Arábii a Iráku. Ceny postupně klesly a benzin se prodával za necelých 36 korun.
Na podzim se ale ceny dostaly na rekord, benzin v průměru přesáhl 38 korun. Na některých čerpacích stanicích se ale prodával dokonce za 41 korun. V té době Americká centrální banka uvolnila do oběhu víc peněz, aby podpořila ekonomiku. Na cenu ropy se začalo spekulovat, a to ji zvýšilo.
Vůbec nejlevnější byl benzin v prosinci - litr zhruba za 35 korun. Poptávka po ropě se v té době snížila a hlavně posílila koruna vůči dolaru.
