Zemědělská půda v Česku poprvé zlevňuje a zároveň dlouhodobě rychle ubývá

3 minuty
Události: Cena zemědělské půdy v Česku
Zdroj: ČT24

Cena zemědělské půdy poprvé od vzniku samostatného Česka klesá. Podle zprávy společnosti Farmy.cz se tak v meziročním srovnání stalo – až na první čtvrtletí – ve všech zbývajících kvartálech minulého roku. Metr čtvereční zemědělské půdy je v průměru za 24 korun. Nejdražší pozemky se rozkládají v těsné blízkosti Prahy a Brna. Nejlevněji k mání jsou naopak pole v Jizerských horách a v Jeseníkách.

Petr Hanák ze Zemědělské společnosti Písková Lhota hospodaří v Polabí na téměř pěti tisících hektarech. Nejčastěji pěstuje obilí, kukuřici a brambory. „Když jsme začali před patnácti, dvaceti lety hospodařit, tak se tady ty pozemky prodávaly za šest, sedm, osm korun na čtvereční metr. Tehdy nám lidé volali, jestli to nechceme koupit,“ vzpomíná. 

Ve velkém kdysi kupoval půdu předseda představenstva Agrodružstva Lhoty pod Libčany Pavel Veselý. Vložil ji do společnosti, které nyní šéfuje. „Loni jsme koupili asi deset hektarů. Předtím to byly desítky a v těch nejlepších letech se to blížilo ke stovce,“ uvedl. 

Koncem loňského roku se hektar zemědělské půdy prodával v průměru zhruba za 240 tisíc. Před čtvrt stoletím to přitom bylo necelých 20 tisíc.

Cena zemědělské půdy
Zdroj: ČT24

Takové nárůsty experti už v budoucnu neočekávají. Ubylo prodejců i zájemců. Za poslední tři čtvrtletí loňského roku cena zemědělských pozemků dokonce mírně klesla.

Cena zemědělské půdy
Zdroj: ČT24

Jaroslav Urban ze společnosti Farmy.cz odhaduje, že klesat bude i poptávka po zemědělské půdě. To souvisí také s tím, že se předpokládá zpomalení hospodářského růstu. „Za posledních pět let, kdy tady prakticky bylo neustále sucho, tak se nám krátí i volné prostředky,“ dodal další důvod farmář Veselý.

Stabilní zájem je zatím jen po té nejkvalitnější půdě. A té je nedostatek. „My v současné době evidujeme v podstatě setrvalý zájem o půdu, na kterou lze čerpat dotace. Ta se nachází po celém území Česka,“ uvedl Jaroslav Novotný z realitní kanceláře RAK. 

Cena zemědělské půdy
Zdroj: ČT24

Dobře se prodává půda v okolí velkých měst. Za pětatřicet, ale třeba i sto korun. Naopak v těch nejméně žádaných lokalitách je cena kolem 16 korun za metr čtvereční.

Zemědělské půdy dlouhodobě ubývá. Každý rok zmizí podle svazu vlastníků zhruba 7,5 tisíce hektarů, tedy přes 20 hektarů denně. Jen z části polí se přitom stávají například lesy nebo městské parky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...