Hradec Králové – Prezident Miloš Zeman nepočítá s tím, že by do bankovní rady České národní banky jmenoval lidi podporující devalvaci koruny. Při diskusi se zastupiteli královéhradeckého kraje také avizoval, že v radě chce mít bankéře, kteří jsou pro přijetí eura. Prezident Zeman ČNB za devalvaci koruny dlouhodobě kritizuje.
Zeman: Do rady ČNB nejmenuji nikoho, kdo podporuje intervence
Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ nechala se slyšet hlava státu.
Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?
- červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
- únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal
Prezidentovo sdělení může mít podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška několik vedlejších důsledků. „Za prvé, výrok vytváří riziko, že se zpolitizuje ukončení intervenčního režimu ČNB. Za druhé, vymezení profilu budoucího centrálního bankéře s 1,5ročním předstihem patrně způsobí, že se někteří ekonomové s ambicemi na pozici ve vedení ČNB začnou předhánět v komentářích, jaké škody ekonomice ČNB svou intervenční politikou napáchala. Za třetí, výrok prezidenta přišel v době, kdy kurzu koruny chyběl jen malý impulz k uvedení do pohybu a tento impulz jí dodal,“ vysvětlil Sobíšek.
Koruna v reakci na Zemanova slova posílila na nejsilnější úroveň od loňského července. Podle serveru Patria Online se po 16:00 obchodovala za 27,44 CZK/EUR. „Koruna netěží z lepších ekonomických dat, ale z výroku prezidenta Miloše Zemana. Jde jen o dočasné posílení a během dalších dní očekávám návrat české měny do pásma 27,50 až 28 CZK/EUR,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Prezident v Hradci rovněž zopakoval svůj názor, že ČNB provedla devalvaci proto, aby oddálila vstup země do eurozóny. Domnívá se, že centrální banka nechce přijít o část svých kompetencí, což by po přijetí eura následovalo. S tímto Zemanovým názorem však nesouhlasí přední čeští ekonomové; samotná ČNB ho nekomentovala (čtěte víc).
Miloš Zeman na návštěvě Královéhradeckého kraje
Jako prvního jmenoval Miloš Zeman do bankovní rady ČNB loni v únoru Jiřího Rusnoka, který nahradil Evu Zamrazilovou. Právě o Rusnokovi se často spekuluje jako o možném kandidátovi na příštího guvernéra. Není přitom bez zajímavosti, že Rusnok ještě jako Zemanem jmenovaný premiér devalvaci koruny podpořil. „Důvody, které vedly ČNB k tomuto kroku, chápu, myslím, že jim rozumím,“ prohlásil po zahájení intervencí (čtěte víc).
Vedle Rusnoka přečkají celé Zemanovo funkční období v bankovní radě také viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, které jmenoval Václav Klaus v prosinci 2012 (funkční období člena bankovní rady trvá šest let).
Prezident Miloš Zeman jmenuje Jiřího Rusnoka členem Bankovní rady ČNB.
Devalvaci považuje Zeman za ekonomicky neefektivní. „Jestliže ČNB tvrdí, že díky devalvaci koruny ekonomika roste, tak si zřejmě nevšimla, že došlo k poklesu cen pohonných hmot, ať už nafty, nebo plynu, zhruba o 50 procent. A to je skutečný impuls pro rozvoj ekonomiky. Snížení nákladů na energii,“ řekl prezident.
S měnovými intervencemi začala ČNB v listopadu 2013 s cílem udržovat korunu poblíž hranice 27 CZK/EUR. Chtěla tak zabránit propadu českého hospodářství do deflace a podpořit vývoz. Názory ekonomů i politiků na devalvaci koruny a její prospěšnost pro ekonomiku se ovšem rozcházejí. Kromě Miloše Zemana kritizoval intervence třeba i jeho předchůdce Václav Klaus.
Začátkem února bankovní rada ČNB oznámila, že režim devizových intervencí neukončí dříve než ve druhém pololetí příštího roku.