Praha – Pokud by Česká republika vstoupila do eurozóny se současným kurzem přesahujícím 27 CZK/EUR, reálné mzdy by se snížily o 6 %. V exkluzivním rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 to prohlásil prezident Miloš Zeman. Znovu tak vysvětloval svoje tvrzení, že centrální banka se oslabením koruny snaží oddálit datum, kdy se Česko stane součástí měnového spolku. Se Zemanovým názorem nesouhlasí přední čeští ekonomové, samotná ČNB postoj hlavy státu nekomentovala.
Minulý týden prezident Miloš Zeman vyjádřil názor, že skutečným důvodem listopadové intervence centrální banky, která oslabila kurz české měny vůči euru, mohla být snaha centrálních bankéřů oddálit vstup země do eurozóny. Ekonomičtí experti označili Zemanovy spekulace za nesmyslné; nesouhlasil s nimi ani bývalý prezident Václav Klaus (čtěte víc).
Současná hlava státu si však za svým názorem stojí. „Asi není sporu o tom, že vstup do eurozóny znamená omezení pravomocí České národní banky. Ekonomové namítají, že současné vedení ČNB bude v době, kdy vstoupíme do eurozóny, už dávno někde jinde. To je samozřejmě pravda. Ale zůstává tady něco, čemu se říká institucionální paměť. To znamená, že žádná instituce – ať ji vede kdokoliv – nechce omezit svoje kompetence,“ opakoval prezident svoje argumenty.
Svou úvahu dále rozvedl tím, že slabší koruna by po vstupu do eurozóny mohla neblaze ovlivnit, kolik si toho Češi koupí. Pokud bude centrální banka udržovat kurz nad 27 korunami za euro dlouhodobě, tak se při vstupu do eurozóny podle Zemana sníží reálné mzdy zhruba o 6 %. Výplaty by se totiž přepočítávaly podle kurzu, který je uměle oslabený, neodpovídá tedy tržní hodnotě české měny. Ta se nachází zhruba o dvě koruny níže – tam, kde byla před listopadovou intervencí.
„A tady máte politický důsledek, který ekonomičtí analytici zanedbávají. Která vláda by si dovolila, když jsou u nás neustále nějaké volby, vstup do eurozóny za podmínky trvání masivních intervencí, který by vedl ke snížení reálné mzdy o 6 %?“ ptal se prezident. „Rozzuření voliči by samozřejmě takovou vládu příště nevolili,“ dodal obratem.
Kdo popohnal ekonomiku k růstu?
Jak ukázala poslední data Českého statistického úřadu, česká ekonomika nabrala ve druhém čtvrtletí poměrně slušné tempo růstu – meziročně 2,7 %. Přispělo k tomu zejména oživení průmyslu a vyšší spotřeba domácností. Podle zástupců centrální banky je to jasný důkaz, že listopadový zásah proti koruně splnil svůj účel.
„Ekonomika opravdu nastoupila na trajektorii ne úplně velkého, ale minimálně stabilního, robustního růstu kolem tří procent jak pro rok letošní, tak i pro ten příští. Kdyby intervence nepřišly, tak jsme dnes v deflaci a ta by měla velmi nepříznivý vliv,“ nechal se slyšet viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.
I proti tomu se Zeman ohradil. Podle něj deflace stále hrozí, a to kvůli embargu na dovoz západních potravin do Ruské federace. „Potraviny, které jsou podstatnou součástí spotřebního koše, půjdou dolů, protože se na našem trhu objeví přebytek nabídky potravin ze západní Evropy,“ vysvětlil prezident. „Já si myslím, že tvrzení, že intervence vyvolaly oživení české ekonomiky, je přinejmenším velice odvážné. Nedomnívám se, že Česká národní banka má jakoukoliv zásluhu na oživení české ekonomiky,“ shrnul Zeman.
Ekonomickému oživení pomohlo spíš to, že nastoupila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), která má podle prezidenta „podstatně vyšší důvěru než vláda předchozí“. „I když rusko-ukrajinská krize může být brzdícím faktorem ekonomického oživení, to je naprosto nesporné,“ připustil Zeman.
Díky růstu se zlepšuje i kondice veřejných rozpočtů. Jak už dříve oznámilo ministerstvo financí, deficit by letos mohl klesnout na 90 miliard z původně plánovaných 112 miliard. Dosažení tohoto cíle závisí podle prezidenta na tom, jestli vláda podnikne efektivní kroky v oblasti daňové politiky, daňových nedoplatků či podvodů s DPH.
„Když se tato opatření provedou a doplní se slibovaným zákonem o prokázání původu příjmů a majetku, přičemž důkazní břemeno bude – jak říká Jára Cimrman – na sprostém podezřelém, tak věřím, že pozitivní fiskální vývoj vydrží,“ naznačil bývalý prognostik možný vývoj v příštích měsících.
